Článek
Ondřej Fejfar na La Palma Tazacorte.
Ondřej Fejfar si zaběhl minulý víkend i půlmaratón v Karlových Varech.
Jak se chystáte do české metropole po delší době na Kanárských ostrovech a přípravě ve švýcarském Luganu?
Těším se hodně. Na krásnou trať, kde se mi loni dobře běželo a vyhrál jsem. A taky, že si zase zazávodím v Čechách v přírodě, v terénu.
Spíš v parku uprostřed Prahy.
Ta trať je velmi zajímavá. Na takové kopce atypická, protože vede z velké části po zpevněném povrchu. Ale na centrum města moc pěkná.
Jeden okruh měří 5,5 kilometru s převýšením 250 metrů, běží se dvakrát. Jak byste zahnal obavy hobby běžců, kteří se příliš necítí?
Chce to běžet s rozvahou. Dvě třetiny vedou povětšinou z kopce kromě jedněch schodů a závěrečné stoupání zpět ke kolejím na Strahov se dá vyjít. A kdo by nechtěl dát dvě kola, může se přihlásit s partnerem nebo partnerkou jako dvojice, každý jedno. To zvládnou opravdu všichni.
Vy vezmete vážně útok na předloňský traťový rekord Víta Pavlišty (39:18, pozn. red.), nebo to dáte spíš zážitkově (limit je 90 minut, pozn. red.)?
Beru to jako výborný trénink, přípravu na evropskou kvalifikaci v běhu do vrchu. Ta nás čeká hned v sobotu v České Třebové, tam to je v obou směrech nahoru i dolů, takže v Praze ideální příprava. Nebudu se šetřit a půjdu do toho naplno. Vím, že z Beskyd přijede Honza Zemaník, to bude hodně zajímavý souboj. Ten se v kopcích taky dokáže pohybovat, i když vím, že se líp cítí v delších bězích.
Vy se musíte cítit báječně, máte na kontě výborné výsledky i perfektní trénink na Kanárech.
Jsem maximálně spokojený, snad až nad plán. Zaměřuju se na vertikální kilometr (tam 7,6 km s převýšením 1 200 metrů za 49:23, pozn. red.), kde jsem skončil druhý za Kolumbijcem Paduou. Vítězství v následném půlmaratónu o dva dny později to už bylo jaksi navíc. Před premiérou jsem měl trošku obavy, ale potvrdilo se mi, že vydat se na celou tuto sérii byla ta nejlepší volba, co jsem mohl udělat. Taky jsem si pak proběhl maratónskou trať Transvulcanie okolo pěti hodin až do výšky 2 426 metrů a viděl tolik krásy, že to ani nejde popsat, i převýšení 2 500 metrů. Neskutečně se těším na další závod, ke konci června do Santa Catariny.
Stihnete opět oba závody?
Pokud se nominuju na vrchařskou Evropu, běžel bych tam jen vertikální kilometr, protože šampionát na Lago di Garda se koná už hned týden na to. Na dlouhých skyrunech se dokonale vyřádím až o prázdninách.
Skyrunningový svět jste poznal na vlastní kůži. Držíte tréninkový plán, nebo cítíte potřebu úprav?
Jedu podle plánu, jak jsme si ho s trenérkou Grohovou nachystali na začátku roku. Kombinuju rychlost s kopci. Pořád se snažím trénovat, i když teď toho není tolik, co v zimě a na jaře. Vím, že sezona bude ještě těžká a dlouhá, nemůžu si dovolit moc odpočívat.
Mnoho vytrvalců to často v dobré víře v tréninku přepálí a zatáhnou se..
Přetrénování mi nehrozí. Jsem na tom docela dobře, pokud mi záleží na výsledku, umím se vyladit. Kopců mám teď za sebou až až, snažím se rozběhnout po rovině. Na půlmaratónu v Karlových Varech o víkendu už jsem v konci (1:08:28, pozn. red.) šíleně trpěl. Proto jsem zrovna včera běhal i na dráze na našem novém atletickém stadiónu ve Vrchlabí. Jinak si ale nejraději dojedu kousek autem a běhám si po Krkonoších.
Plánujete další spolupráci s Evou Nývltovou Vrabcovou, kterou jste dovedl ke skvělému času na pražském půlmaratónu?
Měla zájem i o maratón, ale to jsem byl na Kanárech. Teď už to je na ní. Vím, že toho vydrží hodně. Na olympiádě se nepoběží na osobák, říká se, že to vydá obvykle až na okolo pět minut horší čas. Ale do 2:35 by to tam měla zaběhnout, a to jí může dát na velice slušný výsledek. Bylo by dobré chytit se nějaké zajímavé skupinky.
