Změna jídelníčku je zbavila únavy. Teď inspirují ostatní, jak vařit zdravě a jídlo si užít

Petr: Gabča má zásadu, že jídlo má skvěle chutnat a skvěle vypadat.

Gábina: Snažím se, aby jídlo bylo vždy pestré. Nedávám nám jídlo běžně na talíře. Připravím spíše hezké mističky a sami si nabíráme. Když vařím já, a to je většinou, Petr se stará vždy o přípravu talířů, příborů a vody.

Gábina: Určitě to byl rok v Londýně. Ten velký boom zdravého stravování tam byl dříve než u nás. Knihkupectví byla plná kuchařek o zdravém jídle, které má šmrnc a vy si na něm pochutnáte. Mou první kuchařkou byla Green Kitchen Travels, která mě naučila mít zeleninu a ovoce na prvním místě. Zároveň jsem si uvědomila, že aby pokrm byl skutečně dobrý, musí být zelenina a ovoce skutečně kvalitní.

Petr: Bylo to postupné, ale spouštěčem byl rok strávený v Londýně, jejich pohled na jídlo a seznámení se se šéfkuchařkou Saimou. U mě to podnítilo i obrovskou zvědavost. Pustil jsem se do knížky Jídlo na prvním místě a uvědomil si, jak ohromně důležité je, jaké palivo našemu tělo dodáváme.

Petr: Nejdříve jsme měsíc jedli podle pravidel Whole30, pak jsme zapojovali vyřazené potraviny, abychom vnímali, jak na ně naše tělo reaguje. Nyní nejíme lepek, cukr a laktózu. U mě po změně jídelníčku zmizela především únava a střevní potíže.

Gábina: Mléčné výrobky z rodinné farmy si ale někdy dáváme. Pokud vyrazíme jednou za čas do restaurace, dovolíme si naše pravidla porušit. Někdy toho pak ale litujeme, protože tělo už na to není zvyklé.

Petr: Určitě přibylo množství zeleniny. Ale pořád objevujeme nové potraviny. Já mám strašně rád batáty a chia semínka, která jsem předtím neznal. Objevování nových surovin se teď věnujeme intenzivněji, otevřeli jsme si totiž Honest Market, malý e-shop s potravinami, které jíme.

Gábina: V minulosti jsme nejedli denně zeleninu a ovoce. Teď si bez toho nedokážeme představit den. Plus jsme zařadili luštěniny, například jíme často cizrnu. Děláme si z ní doma hummus ke svačině, přimícháváme jí do salátů nebo z ní děláme i polévku.

Petr: Gabča je ta, která neustále přichází s novými kombinacemi. Baví mě to, jak dokáže bourat zavedené stereotypy a ukazovat, že i bez pečiva, cukru, pšenice, mléka atd. se dají dělat vynikající jídla.

Gábina: Příprava není nijak náročná, plus se na naše mísy díky zelenině či ovoci opravdu krásně dívá.

Petr: Na hokejbalovém hřišti jsem čtyřikrát až pětkrát týdně. Dvakrát týdně se snažím být v posilovně.

Gábina: Pokud není zrovna zraněný. (smích) Posledního půl roku jen dvakrát týdně. Zároveň chodíme s Chicem, naším pejskem, denně na procházky.

Petr: Upřímně si časy neměříme. Běhání mám plno v sezóně na hřišti a mimo sezónu v přípravě, takže když si jdeme s Gabčou zaběhat, nehoníme se za žádnými rekordy, je to spíše relax a uvolnění. U hokejbalu je potřeba skloubit výbušnost s rychlostní vytrvalostí. Pro mě jsou příjemnější delší tratě.

Gábina: V Londýně jsme běhali často, ale můj největší výkon byl pouze 8 km. Mám stále problém vypnout a běh si jen užívat.

Gábina: Na Kladně běhám ráda s hudbou. Přirozeně podle ní měním rychlost, což Petra rozčiluje. Hodně mě nabuzoval song Moves like Jagger. Záleží ale na prostředí. V Londýně jsem běhala bez hudby, protože například takový park Hampstead Heath byl naprosto kouzelný.

Petr: Já s hudbou zásadně neběhám. Na procházkách však poslouchám audioknihy.

Petr: Kéž by, když byl mladší, běhat se mnou chodil, ale už pár let má problémy s kyčlemi a delší tratě pro něj nejsou.

Petr: To se strašně rychle mění. Gabča vždycky přijde s nějakým novým receptem, na kterém pak pár týdnů ujíždíme. Hrozně rád si teď dám kuřecí špízy s pistáciemi.

Gábina: Tento rok je to určitě curry s lososem. Líbí se mi, že pokaždé přidám jinou zeleninu a stále to chutná naprosto skvěle.