Článek
Čím to? A jsou to skutečně pravdivá tvrzení?
Vědci nedávno vykoumali, že za to tak trochu můžou hormony – například oxytocin. Zatímco u žen zvyšuje především přátelskost, u mužů spíš soutěživost. „Ženy mají většinou tendenci být víc komunitní a přizpůsobovat se potřebám rodiny, zatímco muži jsou většinou soutěživí a snaží se získat dobré společenské postavení," líčí profesorka Simone Shamayová - Tsooryová z Univerzity v Haifě.
Platí to i při běhu. Oxytocin u obou pohlaví posiluje společenskost, vztahy mezi lidmi a prosociální chování. Muži jsou ale po podání oxytocinu citlivější na soutěživé chování u svých soků, více si ho všímají, lépe identifikují a analyzují. Takže jsou sami soutěživější.
Shamayová - Tsooryová sledovala vliv oxytocinu na schopnost mužů a žen identifikovat správně různé vztahy ve skupině. Část z nich dostala hormon a druhá placebo. Z výsledků je jasné, že ženy užívající oxytocin lépe rozpoznaly a správně hodnotily vztahy přátelské, muži naopak přesněji identifikovali vztahy soutěživé.
Testosteron mužům vládne
Za mužskou soutěživostí se však skrývá i jiný hormon – testosteron. Hned v několika studiích bylo potvrzeno, že testosteron je zodpovědný za mužskou soutěživost, motivaci a celkovou sociální dominanci. Za vším stojí testosteron a jeho efekt na mozek. Díky testosteronu muž často touží po moci a úspěchu daleko více než ženy.
Je fakt, že muže za úspěchem žene prazvláštní síla. I ženy jistě uzavírají sázky, nad těmi mužskými však mnohdy nevěřícně kroutí hlavou. Jeden kamarád se díky takové povedené sázce celý nasoukal do sudu pod okapem, nekoukala mu ani hlava. Sázka zněla: zavře se nade mnou hladina.
Dokázal to, pašák!
Jenže pak ne a ne se dostat ze sudu ven. Bez pomoci ostatních by mu bylo ouvej. Jindy zas tvrdošíjně tvrdil, že vypije dvě deci octa. Vypil, ale dobře mu nebylo.
Můj muž zase díky sázce závodil na škvárové dráze bos a pak ho odvezli rovnou do nemocnice. Do bot se nějaký čas nevešel. Jsem si téměř jistá, že takovým dobrodružstvím se ženy raději obloukem vyhnou. Jen málokterá z nich by se nechala k takovým podivínským kouskům vyhecovat. U mužů je to celkem běžné.
I my ženy však potřebujeme životní výzvy, i když třeba nejsou tak okázalé. A ty běžecké jsou ideální. Překonáváme samy sebe - třeba jen v tom, že mezi prací, domácností a dětmi, najdeme čas na pravidelný trénink. Že zvládneme shodit kila navíc, která jsme dlouhá léta nosily.
Potřebujeme i závody. Právě ty nám pomáhají u běhu zůstat a zmáčknout se na maximum. Soutěživost má mnoho podob a žádná není lepší nebo horší. Jsou prostě jen jiné...
