Článek
Z plynulého běhu přecházíme do skoku plavmo o dostatečné výšce, abychom o překážku nezavadili nohou v koncových fázích skoku. O délku samotného skoku není třeba dělat si starosti, rychlost pohybu nás bude od překážky držet dál. Navazuje takzvaný „parakotoul", tedy kotoul nesymetrický. Dopadáme na téměř napjaté ruce s dlaněmi blízko u sebe. Hlava se přitahuje bradou k hrudníku. Ruce se snažíme plynule pružně povolovat a kontakt těla se zemí odvíjet v ideálním případě od ramene křížem přes záda až k protilehlému boku. Nohy se po přetočení plynule napínají a pomáhají tělu dostat se do původního stavu, tedy běhu.
LUKÁŠ KULDA (22) |
• student FTVS |
• free runningu se věnuje osm let |
• druhé místo na Artmoving 2015 |
• jedním z autorů projektu Jump 'n' Travel, který podporuje také společnost Red Bull |
Nácvik je nejlepší zpočátku provádět na měkčím podkladu, po profesionálním zvládnutí prý není problém bezbolestně zaskotačit třeba i na betonu. Postupujeme po jednotlivých krocích. Nacvičíme nejprve kontakt rukou se zemí a jejich pozvolné povolování. Navazuje překulení těla po diagonále a následuje plynulý přechod do stoje na nohou. Také výši překážek zpočátku volíme spíše menší a s cvikem zvyšujeme. Můžete například skákat přes spoluběžce. Nejprve ležícího, pak klečícího na všech čtyřech. A možná se jednou dopracujete k tomu, že jej přeskočíte i ve stoji.
Dive Roll - v řeči parcouristů a freerunnerů název pro skok plavmo |
Z vlastní zkušenosti ještě doplním, že výsledky jsou mnohem lepší, když se člověk během přeskoku už nesnaží přemýšlet o konkrétních jednotlivostech, hlavu raději „vypne" a nechá tělo pracovat automaticky na základě důkladně nacvičených jednotlivých sekvencí.
Hodně zábavy při opravdu svobodném běhání - free runningu!