Článek
Kelly se letos stal jediným, kdo závod Barkley Marathons vůbec dokončil, a navíc úspěšně. Tento opravdu nelidský závod se koná každoročně v horách Tennessee, v chráněné oblasti Frozen Head State Park. Jeho brutalita má mnoho podob. Jednou z nich je už třeba délka. Časový limit obnáší 60 hodin. Přesně tolik máte na uběhnutí stovky mil s celkovým převýšením 33 000 metrů. Ještě stále se divíte, že procento DNF (z anglického did not finish, nedokončil/a - pozn. red.) se na těchto závodech blíží 100 % a některé ročníky se ani neblíží, protože zkrátka je 100 %?
Další záludností je, že se trasa každoročně mění. Nelze se na závod připravit a projít si jej předem. Mapu s podrobnostmi dostávají závodníci hodinu před startem. A start samotný? Dozvíte se jen, kdy přibližně bude – v rozmezí 24 hodin. Čekáte prostě na startu ve stanu, dokud ředitel závodu nevydá očekávaný pokyn.
Kelly se stal teprve patnáctým účastníkem, který kdy závod dokončil. Nepřišel ovšem nepřipravený. Nelidského klání se účastnil také loni a předloni. A ještě jednu výhodu před ostatními ‒ kromě svého věku ‒ také měl. V oblasti od mládí vyrůstal. Hory a lesy měl zřejmě na místě proběhané tak jako nikdo jiný.
Kellyho narozeniny na konci listopadu mu daly záminku uzavřít úspěšný běžecký rok ještě jedním počinem ‒ během na vzdálenost jednoho kilometru za každý rok. Nadělil si tak pěkných 33 kilometrů. Zároveň na internetu přiznal, že byl z předchozích oslav svého velkého dne tak společensky unaven, že si netroufl na původně plánovaných 33 mil (asi 53 kilometrů). I tak je to ale moc pěkný výkon na někoho, kdo ještě v roce 2013 o sobě nemohl říci, že uběhl 10 kilometrů v kuse, co říkáte?
