Článek
Když jí v roce 2014 zavolal kamarád, jestli by se místo něj nechtěla zúčastnit extrémního překážkového běhu, protože on je zraněný, nabídku nejprve odmítla. „Řekla jsem mu, aby se mi ozval, až se bude konat nějaký závod, při kterém se plazí v čerstvém prašanu, a ne v bahně,“ zavzpomínala Zuzana Kocumová na chvíle, jak se k netradičnímu sportu dostala. „Pak mi ale volalo více členů týmu, abych do toho šla a já nakonec svolila,“ vyprávěla bývalá lyžařka s tím, že je ráda, že se nechala přemluvit.
„Byl to nejsilnější zážitek ze závodu, který jsem kdy zažila,“ prohlásila sedmatřicetiletá rodačka z Liberce. „Heslo Spartan Race - Pochopíš až v cíli, je naprosto trefné,“ dodala. Od té doby kam přijela, tam zvítězila. A to i na světovém šampionátu. Když v říjnu 2015 tento závod ovládla, byli všichni překvapení. Ačkoli už byla mistryní Evropy, nikdo ji mezi favoritky neřadil. „Vyhovovalo mi, že na mě nikdo nekladl žádné nároky. Sama jsem nevěděla, co od sebe mohu čekat. Když jsem pak běžela v čele závodu, každý se mě ptal, jak se jmenuju. Ten den D se mi tehdy opravdu vše sešlo a povedlo. Připadala jsem si sice jako přejetá parním válcem, ale byla jsem strašně šťastná,“ vyprávěla nyní už dvojnásobná mistryně světa.
Titul šampiónky ve Spartan Race obhájila jako historicky první závodnice. „Letos to bylo ale těžší. Oproti loňskému klidu, kdy mě prakticky nikdo neznal, byl na mě vyvíjen velký tlak. Všichni se ptali, jestli dokážu být mezi nejlepšími i letos, nebo jestli to byl tehdy jen náhodný úlet,“ vzpomínala na rozhovory před obhajobou. „Zezačátku se mi vůbec neběželo dobře, byla jsem zmrzlá, navíc se mi špatně dýchalo. Po ledové lázni v jezeře jsem se ale zvedla a dostala se do čela závodu. Postupně jsem náskok zvyšovala a do cíle doběhla s desetiminutovým náskokem.“
Chtěla být jako Tarzan
Příští rok by se tedy mohla pokusit o zlatý hattrick. „To ještě nevím. Pokud mi to zdraví dovolí, rády bych ještě jednu sezónu závodila. Když budu mít formu a chuť, možná to zkusím, jak se říká do třetice všeho dobrého. Ale rozhodnu se až pár týdnů před závodem, protože po mých zkušenostech už raději dlouho dopředu neplánuji,“ vysvětlovala bývalá juniorská mistryně světa v běhu na lyžích.
A co zastupitelku Libereckého kraje na extrémním překážkovém běhu tak baví? „Všechno. Závody se konají v krásném prostředí hor, běháme po kopcích nahoru dolů, brodíme se řekou. Je to takové splynutí s přírodou. Celé tělo pracuje, nosím břemena, překonávám nejrůznější překážky. Prostě zkoušíme, co všechno naše tělo zvládne,“ líčila, čím ji tento sport tak nadchl.
Kdo čeká, že se Zuzana Kocumová na závody nějak speciálně připravuje, bude zklamaný. Kromě běžeckého tréninku si totiž vystačí s dětským hřištěm. „Objela jsem pár hřišť, vyhlédla si ty, kde se mi bude nejlíp ručkovat a pak jsem si tam s dětmi zazávodila,“ vyprávěla dál. „Splnila jsem si sen. Jako dítě jsem strašně ráda koukala na Tarzana. Záviděla jsem mu, jak skáče z liány na liánu. Teď díky extrémním překážkovým běhům můžu prožívat něco podobného,“ uzavřela se smíchem Kocumová.
