Článek
Napoprvé měl na nohou kožené lakýrky, džíny a baloňák. Ale vyběhl ‒ vyběhl stokrát jednu řadu schodů a zůstal bezvládně ležet na chodníku. Absolutně vysílený a absolutně šťastný. Našel pro sebe tu správnou terapii, o níž ještě ani netušil, že už mu zůstane na celý život.
První běžecké boty si koupil po více jak měsíci tréninku. O běhu nevěděl vůbec nic kromě toho, že ho totálně ovládl. Za tři měsíce už klusal na trati půlmaratonu ve svém domovském městě. Přesně před rokem tady stál před domem s cigaretou a pivem a směrem k běžcům provolával posměšky. Teď už byl na druhé straně barikády. Ještě tentýž rok absolvoval svůj první maraton. S pocitem, že jeho absolvování je něco, co už mu nikdy nikdo nevezme. O dva měsíce později si jel zaběhat do Londýna na slavný městský maraton.
Běh společně se 30 000 dalších účastníků ho nadchnul natolik, že na další maraton se vydal už po týdnu. A od té doby běhá minimálně jeden maraton za týden. Každý jeden z nich má prý uložen v paměti. Jeho nejoblíbenější maraton je jeho nejrychlejší. V Suffolku dosáhl cíle už za 3 hodiny, 24 minut. A teď už má na kontě neuvěřitelnou tisícovku absolvovaných maratonů. Ale „jen" u maratonů nezůstalo. Rory úspěšně absolvoval například přeběhnutí pouště Atacama v Chile nebo závod na 100 mil napříč pouští v Jordánsku. Bez kompasu nebo mapy. „Byla to děsivá zkušenost, ale ve dnech jako tyto, poznáte, kdo doopravdy jste a co je v životě opravdu důležité," řekl nadšenec, který se dnes živí jako osobní trenér, britskému magazínu Men's Running.
Loni Roryho postihla závažná nervová choroba, která jej zanechala paralyzovaného od krku dolů. Lékaři si nevěděli příliš rady. Rory nebyl schopen udělat jediný krok, ale postupně se začal znovu vypracovávat a po třech týdnech dokázal znovu udělat alespoň pár kroků. Od té doby uběhl dalších 18 maratonů. Je nyní trochu pomalejší a sám říká, že na úplné zotavení bude ještě pár let potřebovat. Jeho nezdolný duch ale jistě najde cestu i z této lapálie. Vždyť Rory sám říká: „V životě si dáváme zcela zbytečná omezení. Odhoďte hranice, zapomeňte na ně ‒ a uvidíte, co se stane!"
