Článek
Všechno začalo před jedenácti lety, kdy se Debora rozhodla navštívit lékaře kvůli podivným pocitům v prstech. Když jí začala selhávat kolena a musela začít chodit o holi, byla jí diagnostikována ankylozující spondylitida a psoriatická artritida. Jde o zánětlivá onemocnění s nepříliš jasnými důvody vzniku postihující kosti, klouby a páteř. Při nich zmatený imunitní systém napadá zdravé tkáně v těle a snaží se proti nim bránit.
Deborah Campbellové už lékaři museli chirurgicky řešit srůstání ramenních kloubů. Nemoc napadla i její kyčle, kolena a prsty u nohou. V jednu dobu skončila na čtvrt roku na invalidním vozíku. „Věděla jsem, že takhle žít nechci," říká o své minulosti Deborah, které i při nejzákladnějších úkonech musel asistovat manžel a jejich dvě dcery. Nechala se snést do přízemí jejich domu, kde stál běžecký pás. Na něm se pomaličku učila znovu chodit a později také běhat.
Po třech měsících naplněných bolestí, kdy dokázala usnout na slabé tři hodiny denně, kolečkové křeslo znovu opustila. Svou tréninkovou zátěž stále zvětšovala a začala se účastnit běžeckých závodů. Terénní běhy na pět až 30 kilometrů nebyly výjimkou. Na velice těžký závod Death Race ve Skalnatých horách se přihlásila už v minulosti. V rámci štafety se tam pokusila posunout své hranice a uběhla 50 kilometrů. Letos už byla přihlášená na celý závod.
Death Race měří 125 kilometrů a má celkové stoupání o 5100 metrech. První etapu zvládla v pořádku. Na 30. kilometru druhé etapy, která obsahuje i nejtěžší část celého závodu, ale musela ze zdravotních důvodů odstoupit. „Byla to velmi emocionální jízda, nesnáším dělat věci napůl," svěřila se běžkyně později časopisu Running. Za 16 let běhání to bylo její první DNF (nedokončený závod, z angl. Did Not Finish ‒ pozn. red.). Na druhou stranu ale dodala: „Raději se o něco pokusím, i když neuspěji, než bych to vůbec nezkusila." V současné době se Deborah zasazuje o to, aby byla choroba, kterou sama trpí, více prozkoumána a lépe léčitelná.
