Článek
Ir se nikdy netajil tím, že běhání nesnášel. Bral ho pouze jako nutné zlo, a tak jednoho horkého dne, kdy neoblomný tréninkový plán zase předepisoval nějaké to kolečko v parku a sžíravé slunce žhnulo přímo do obličeje, otráveně se k němu obrátil zády a znuděně a vzdorovitě běžel proti němu pozadu. Byl strašně pomalý, ale cosi ho na tomto způsobu pohybu začalo fascinovat. „Běhání pozadu je jako droga. Jednou to zkusíte a už nikdy nebudete chtít běhat normálně," řekl nadšený rekordman deníku The Sun.
Muhammad Ali měl svůj pověstný „Ali Shuffle" a běhu pozpátku přikládal velký význam. „Mniši v Číně se věnují běhu pozadu už 10 000 let. Kdyby dnes běžci trénovali také pozadu jen třikrát týdně, dosáhli by mnohem větší vyváženosti," nechal se slyšet Doherty pro britský magazín Men's Running.
Na deset kilometrů potřebuje „zpátečník" z Irska jen 42 minut, což mu i na běžných závodech zaručuje umístění mezi nejlepšími 10 % závodníků. Lidé ale mají k běhání pozpátku nedůvěru a jako by se styděli běhat jinak než ostatní. „Stále na mě při běhu někdo pokřikuje, že běžím špatným směrem," směje se Doherty. Ve skutečnosti, jak on sám zdůrazňuje, je běhání pozadu zdravější a prospěšnější. Podobně jako při běhu naboso dochází ke zkrácení kroku, zrychlení kadence kroků a dopadu chodidla na jeho přední část.
Garret Doherty se účastnil i letošního MS v retro runningu v německém Essenu a poměrně se mu dařilo: Domů si odvezl dvě stříbrné medaile (800 a 1500 metrů), jednou obsadil čtvrtou příčku (200 metrů). |
---|
Největší výhodou pro gaučové povaleče nebo chronické nestíhače je to, že při běhu pozadu spálíte třikrát více kalorií než u normálního běhu. Co vy na to? Když máte třeba jen čtvrt hodiny na trénink, můžete z něj udělat plnohodnotnou třičtvrtěhodinovku. To se přeci vyplatí, co říkáte?!
BUDE VÁS ZAJÍMAT:Deset kilometrů dřel, ale cílovou časomíru neviděl