Článek
„Nejprve jsem z korun stromů slyšel jen jejich typické krákání," líčí opeřenci prohnaný sportovec, „pak se ale vše zvrtlo a já si připadal jak ve filmu od Hitchcocka". Po proběhnutí pod korunou stromu, kde měli opeřenci pravděpodobně hnízdo, se na něj dvojice černých ptáků bezhlavě vrhla. „Jakmile jsem koutkem oka zahlédl, že jeden z ptáků útočí na mou hlavu, zvedl jsem instinktivně ruce, začal jimi mávat a tleskat, abych ptáky zaplašil," řekl později muž novinářům. Dle názoru odborníků udělal to nejhorší, co mohl.
Útoky vran na člověka jsou nejčastější na jaře a na začátku léta. Od konce března po začátek srpna vychovávají mladé a proti potenciálním útočníkům je brání velice razantně. Jejich životní prostor se čím dál více prolíná s prostorem člověka. Ptáci v rozhlehlých městských parcích často nacházejí více potravy než v průmyslově využívané krajině. Právě z tohoto důvodu se také útoky množí. Ornitologové v případě napadení doporučují zastavit a dát se na ústup spíše rozvážným tempem. Prudké pohyby, zvednuté, máchající ruce opeřence pouze utvrzují v přesvědčení, že hrozba útoku je velice vážná. Právě proto ptáci napadají především běžce nebo cyklisty.
Postarší muž tak jednal zcela v rozporu s doporučeními. Ptáci se v nízkém letu neštítili útočit na něj také zezadu. Vystrašený muž stále zrychloval. Naštěstí se incident obešel bez vážnějších zranění a muž později celou situaci obrátil ve svůj prospěch: „Měl jsem skvělý čas. Myslím si, že posledních několik kilometrů s hrůzou v zádech jsem zaběhl vůbec nejrychleji," smála se oběť útoku starostlivých ptačích rodičů.
Ačkoli jsou známy i případy, kdy musel být uzavřen celý park v důsledku ataků ptáků, útoky samotné jen velice ojediněle končí nějakým vážnějším zraněním. A ptačí nálety jako z hitchcockovských hororů také nečekejte. Útočí vždy výhradně jen dvojice ptáků střežící jedno konkrétní hnízdo.
