Článek
Touhu Conwaye po dobrodružství živí strach z pouhého existování. Existovat zkoušel svých prvních třicet let života - a štěstí nepřišlo. Jednoho dne prodal svou firmu za jedinou libru a rozhodl se od této chvíle nečinit rozhodnutí na základě finančních zájmů, ohledů na zisk, ale raději s ohledem na životní zkušenosti.
„Bylo to mé nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal," říká k tomu dnes Sean Conway. „Přesně do dne mých třicátých narozenin jsem na této planetě pouze existoval. Žil materialisticky a měl pokroucený pohled na takzvaný úspěch. Dnes mě v nejtěžších chvílích nežene kupředu odměna, kterou bych mohl získat, jestliže uspěju, ale mnohem víc strach ze selhání. Nikdy nemyslím na to, co bych mohl získat dosažením cíle, ale na to, co ztratím, když to vzdám. Fyzická bolest vždy ustoupí," svěřuje se vousatý, zarostlý zrzavý muž, který jako by vystoupil z nějaké severské ságy.
Ze všech tří disciplín, jež Brit vyzkoušel, jej nejvíce naplňoval běh. Představuje pro něj neomezenou svobodu, kterou cyklistika nebo plavání nedokáže nabídnout. Zatímco oboje vyžaduje určitou přípravu a potřebujete k jejich praktikování určité technické prostředky, běhat lze v podstatě kdykoli a kdekoli. Nic k němu nepotřebujete.
| • Sean Conway věnoval své úsilí podpoře nevládní organizace War Child (Dítě války) starající se o děti z oblastí zasažených konflikty. • Dlouhý plnovous si původně nechal narůst, aby v moři omezil riziko požahání medúzami. |
Zároveň ale připustil své velké překvapení, když zjistil, jak je běh ve skutečnosti těžký. Zatímco na kole dokázal jet mezi pátou hodinou ranní a půlnocí bez větších přestávek, pouze několikrát doplnil jídlo, něco takového si při běhu zatím nedokáže představit. I z toho důvodu, že příprava na dlouhé běhy je dle jeho zkušeností fyzicky i psychicky mnohem náročnější než příprava cyklistická.
Nezbývá, než se těšit na další formu žití, kterou Brit narozený v Zimbabwe zvolí příště.
