Článek
V triatlonovém poli se nepohybuje ani dvacet let. Pokud byste hledali její nejsilnější závodní období, nenajdete ho před patnácti ani deseti lety. „Je to zvláštní, stárnu, ale jsem rychlejší. Jsem ráda, že jsem dotlačila své tělo do třech různých sportů," řekla před třemi lety vitální atletka pro server usatoday.com.
Po dvacátém roku života, ubývá procento svalové hmoty. Sportovci musí být chytřejší, aby dokázali vzdorovat přírodě. „Vyvážení těla je velmi důležité. Jakmile začnete dávat přednost určité části, může dojít k únavě na jiném místě a únava může vést ke zranění," vysvětluje svůj pohled na sport Avitabileová, která musí při závodu uplavat 1,5 kilometru, na kole ujet 40 kilometrů a uběhnout 10 kilometrů.
Před třemi lety věřila, že byla na vrcholu, před šesti lety byla na světě pátá. Co je tedy potom světová šampiónka roku 2015? Po roce 2014 byla v depresi, proto se rozhodla, že se po zranění vrátí ve velkém stylu. „Chtěla jsem se stát mistryní světa. Nemohla jsem chodit, ale já chtěla být triatlonovou šampiónkou," svěřila se před pár týdny serveru bethesdamagazine.com.
Domácí mistrovství světa
Tak se také stalo. Ve své věkové kategorii 65 - 69 let slavila, když na trati byla téměř dvě hodiny a padesát minut. Jednou motivací pro ni byl i fakt, že se mistrovství konalo v Chicagu, tedy na jejím „dvorku".
Poprvé zkusila triatlon v roce 1993. „Dlouho jsem byla dálková plavkyně. Šílenství okolo běhání začalo v 70. letech a jízdu na kole jsem měla také ráda, tak jsem si řekla, že tohle vše dám dohromady," popsala dlouhý proces, než se dostala do současné sportovní fáze.
Ročně Avitabileová dokončí čtyři triatlony. K tomu přidá další samostatné závody v běhání, v plavání a na kole, což ji dá okolo deseti akcí za rok. Na ročník 1948 nálož, se kterou by měli problém mladší sportovci.
Miluje adrenalin
Za vším hledejte zdravotní stav a přístup k tréninku. Přípravě dává pět až šest dnů v týdnu, trénuje většinou sama dvě hodiny denně. Trenéři jí dávají rozvrh dopředu. „Starší lidé mluví o bolesti, já nevím, co je bolest. Chci říct, že mám za sebou tvrdý trénink, cítím únavu svalů, ale to je něco jiného než bolest."
Závodní adrenalin ji žene dále, posouvá ji. „To já opravdu ráda, tlačím sama na sebe, chci vidět, kam až můžu jít. Proč to dělám? Když přejdu cílovou čáru, dostanu odpověď, cítím se pak skvěle," přiznává.
Při posledním závodu si sáhla na dno sil, řekla, že šlo o její poslední akci. „Syn mi řekl. Za dva týdny ti to bude chybět. Za čtrnáct dnů jsem se přihlásila na další triatlon," usmála se světová šampiónka, která je vitální a sport ji dělá šťastnou i v 67 letech!
