Článek
Příští rok si chce Maker olympijskou zkušenost zopakovat, už v barvách své znovunalezené domoviny - Jižního Súdánu. „Je to nádherný pocit a zadostiučinění, že Jižní Súdán bude moci soutěžit v Riu de Janeiro pod vlajkou své země. Mnoho lidí položilo své životy za mír v naší vlasti, který nyní konečně máme. I to je jeden z důvodů, proč do toho jdu a chci reprezentovat svou zemi," líčil horlivě pro server BBC.
Do země svého dětství se vrátil po téměř 20 letech strávených v cizině. Utekl před hrůzami občanské války, která si v Jižním Súdánu vyžádala dva milióny životů. Mezi nimi bylo i 28 členů jeho rodiny.
Běh jako prostředek na záchranu života
„Když mi bylo patnáct let, utekl jsem se svým strýcem do egyptské Káhiry, kde jsme získali status uprchlíků. Pak nás poslali do Concordu v americkém státě New Hampshire," popisuje. „Se strýcem jsem žil už od svých sedmi let na severu Súdánu. Rodiče mě tam poslali a bylo to z jejich strany úžasné rozhodnutí. Dá se říci, že mě zachránili. Nechtěli mě ztratit navždy jako osm mých sourozenců, kteří přišli o život ve válce."
Když opouštěl válkou zmítající zemi, řekl si, že běhat už nikdy nebude. Běh bral pouze jako prostředek na záchranu svého života a měl ho spojen s válkou. V obyčejném civilním životě si neuměl představit, že by vzal nohy na ramena bez donucení. V Americe však bylo všechno jinak, otevřely se mu nové možnosti. K vytrvalostnímu běhu se vrátil během prvních let na střední škole. Když pak začal studovat na Iowa State University, spolu s kamarádem na pokoji si napsali na stěnu svůj velký cíl - účast na olympijských hrách v roce 2012.
Rád by získal olympijské zlato
„První maratón jsem si zkusil v říjnu 2011 a hned se mi podařilo zaběhnout olympijský limit. Do Londýna jsem ale jet nesměl, protože jsem nechtěl závodit za zemi, kde zabíjejí lidi - bylo by to zneuctění mých mrtvých krajanů," vysvětluje. „Jenže jsem neměl ani americké občanství. Byl jsem mužem bez občanské příslušnosti. Nakonec jsem zjistil, že se dá soutěžit na olympiádě i bez toho, abych reprezentoval konkrétní zemi."
Makerovi v jeho snu pomohl Mezinárodní olympijský výbor. V roce 2013 se vrátil do své vlasti.
Momentálně trénuje v Keni v silné skupině s Eliudem Kipchogem a úřadujícím olympijským šampiónem a také mistrem světa Stephenem Kiprotichem. „Jsem jim velmi vděčný, učím se za pochodu každý den. Mým cílem je zlatá medaile pro mou staronovou zemi," povídá. „Proč ne? Myslím si, že nic není nemožné."
