Článek
Running Dangerously, Nebezpečný běh je název Jordanova projektu, jehož smyslem je nejen běžet ve třech nejnebezpečnějších státech této planety, ale také vydělat 100 000 liber (asi 3 miliony korun) pro nadace věnující se právě těm nejmenším ‒ War Child, Frontline Children a další. Jeho hřištěm se staly trasy v Somálsku, Iráku a Afghánistánu.
V Somálsku kromě jiného bojoval s nebezpečnými piráty. Už v únoru tohoto roku měl běžet první závod v Mogadišu, hlavním městě Somálska. Nebezpečí na místě bylo ale tak značné, že bylo potřeba změnit závod i lokalitu. Nakonec běžel desetikilometrový závod ve městě Hargeisa, což byl zároveň první mixový závod v historii východoafrické republiky, jehož se mohli účastnit jak muži, tak ženy. Celkový počet startujících byl 150. „Po trase jsme mohli vidět mnoho policistů a vojáků na stráži, já jsem byl ale velmi rád, že si můžu užívat běh společně s místními," shrnul zážitky Jordan Wylie.
#RunningDangerously
— Jordan Wylie (@mrjordanwylie) 13. října 2018
Afghanistan Marathon 2018, the toughest & most gruelling challenge I have ever completed both physically & mentally, it was torturous! 11, 000 feet of altitude, nose bleeds, wind & sun burn and mountain after mountain of pain! Thank you for your kind support. pic.twitter.com/wUQvxwt5Ky
V květnu nadešel další krok, to když běžel půlmaratón v Iráku. Původně plánovaný závod byl z bezpečnostních důvodů zcela zrušen, a tak se Američan rozhodl absolvovat trať na vlastní pěst. Po ulicích Bagdádu jej doprovázela ozbrojená eskorta s obrněným vozidlem. Běžel i po nechvalně známé ulici hlavního města, kde za války zemřelo nejvíce lidí. V zemi bývalý voják ztratil i jednoho ze svých nejbližších přátel a kolegů. Vrátil se na místo po třinácti letech od nešťastné události.
Kromě bezpečnostních rizik bylo jeho největším nepřítelem vedro. V Somálsku navíc musel za teplot kolem 40° C běžet zahalený do dlouhých rukávů i nohavic, aby dostál místním tradicím a zvykům. V půlce října přišel čas na poslední závod ‒ celý maratón v Afghánistánu. Ten se odehrával v hornaté oblasti, takže ke všem potížím se přidala také velká nadmořská výška. Jordan navíc nikdy předtím maratón neběžel. „Časy jsou pro mě irelevantní. Nejsem žádný velký běžec a nesu si s sebou své zranění. Důležité pro mě je dostat se do cíle i přes nepříznivé podmínky," shrnul dnes už také maratónec, kterému se v náročném terénu spouštěla i krev z nosu.
Na celý podnik se bývalý voják připravoval pod dohledem jiného veterána Riche Webba z britských jednotek, který v bojích na afghánském území přišel o levou nohu.