Článek
Jak únavová fraktura vzniká?
V namáhané kosti se vlivem nárazově zvýšené zátěže tvoří mikrotrhlinky, které jsou schopny se rychle zahojit. Musí na to mít ale dostatek času. Nejčastěji vznikají na nosných kostech dolních končetin: lýtková, stehenní a drobné záprstní kůstky nohy. Je-li nepřiměřená zátěž dlouhodobá, začne se zprvu malá oblast poranění rozšiřovat postupně o další mikrotrhlinky.
Poraněná kost se hojí vazivovým svalkem, který za normálních okolností mineralizuje a mění se ve svalek kostěný. Proces hojení je však narušen, pokud je poškozená oblast dále namáhána – nemůže pak proběhnout správně. Vazivový svalek se zvětšuje, což se později ukáže na rentgenovém snímku. V tom se skrývá další zádrhel. Čerstvá únavová zlomenina nemusí být na rentgenu vůbec vidět, je proto lepší snímkování po dvou až třech týdnech zopakovat.
Jaké jsou příznaky?
Bolest je zpočátku nevýrazná, po zátěži zpravidla ustoupí. Postupně se zhoršuje, objevuje se i v klidu, citlivost na dotek je v určitém místě zvýšená a může se objevit i otok. Provedení pohybu je bolestivé až nemožné.
V kostech se pořád něco děje
Ačkoliv to tak nevypadá, i pevná kost je aktivní a živý orgán, který se podle potřeb organismu neustále obměňuje. A snadno se také unaví, jako cokoli v těle: „Přestavbu mají na starosti dva druhy buněk," vysvětluje Iva Bílková z Centra fyzioterapeutické péče FYZIOklinika v Praze. „Jedny poškozenou, nefunkční kost odbourávají a druhé vytvářejí novou kostní hmotu. V závislosti na zátěži se kost dokáže dlouhodobě remodelovat a přizpůsobovat. Ovšem bez dostatku času na regeneraci vzniká v kostní tkáni nerovnováha mezi novotvorbou a odbouráváním kosti". Oba tyto procesy se dějí společně. Tím se zvyšuje "unavitelnost kosti" a postupně tak vzniká únavová zlomenina, jak bylo popsáno výše. Vlivem další nepřiměřené zátěže může dojít až ke kompletní zlomenině poškozené kosti.
Rizikovými faktory zde jsou: přetížení a náhle zvýšená tělesná aktivita - přechod ze sedavého zaměstnání do aktivního trénování. Z aktivních sportovců jsou ohroženi vedle atletů a běžců také tenisté, hokejisté, tanečníci, hráči míčových her a vojáci. Nemalý vliv mají i hormonální a metabolické změny: ženy v klimakteriu, osteoporóza, a odlišnosti ve stavbě nožní klenby – ploché nohy, ale i naopak – je-li klenba příliš vysoká.
Léčba a prevence – s čím pomůže fyzioterapeut?
Pro co nejrychlejší uzdravení je nutný klidový režim. Rychlost uzdravení závisí na včasnosti odhalení problému a zahájení léčby. Dobrá zpráva: Lze se poté obejít i bez fixace postižené končetiny. V akutním stadiu je doporučeno ledování k redukci otoku a zmírnění bolesti. „Pro rychlejší regeneraci kostní tkáně používáme fokusovanou rázovou vlnu, pomocí které stimulujeme kostní buňky k rychlejší regeneraci. Využíváme také kinesiotaping k uvolnění přetížených svalových skupin," popisuje fyzioterapeutka moderní metody, které mohou napomoci v léčbě a vrátit vás tak opět do hry.
Aby vás toto nepříjemné zranění nepostihlo, vyplatí se jednoduchá prevence. Svou zátěž zvyšujte postupně a neváhejte oslovit nejen ve svých začátcích zkušeného trenéra. Trenér i fyzioterapeut vám pomůže s výběrem vhodných kompenzačních cvičení pro posílení a stabilizaci celého těla jako prevenci problémů z jednostranné zátěže, tak aby se přetěžované části těla ulevilo, a zároveň jste předešli vzniku únavové zlomeniny.
Cvičení je stejně důležité jako trénink sám, mělo by se stát součástí vašeho života podobně, jako je například čištění zubů. Nepodceňte výběr svého běžeckého obutí – nechte si poradit ve specializovaných prodejnách. Na mnoha místech jsou vybaveni diagnostikou došlapu. Nedílnou součástí je i výživa. Při léčbě i v prevenci, pro všechny výkonnostní stupně dbejte dlouhodobě na dostatečné množství vitamínů a vápníku, kromě pestré stravy ideálně v kombinaci D3, vápník, hořčík. Vitamin D3 můžete přijímat v doplňcích stravy i ze slunečního záření. Z přirozených potravních zdrojů je největším zdrojem vápníku mák.
Ze života
Když se mi v květnu 2007 blížilo narození mého prvního syna, trávila jsem mnoho času sledováním aktivních matek-sportovkyň a toho, jak si vedou. Zajímala mne především světová rekordmanka Paula Radcliffová, která porodila téhož roku v lednu a podobně jako já proběhala téměř celé těhotenství. Žádné výsledky ze závodů, byť v horších časech, se ale neobjevily. Paula sice začala s lehkým tréninkem již velmi brzy, ale utrpěla únavovou zlomeninu křížové kosti. Příčinou tu byly jednak hormony a jejich dramatické změny s těhotenstvím a porodem spojené, dále mnohaletá extrémní zátěž v podobě vrcholového sportu i fakt, že běžkyně těchto parametrů mají obvykle velmi nízký BMI. Problémy tohoto typu se tedy daly očekávat.
Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s fyzioterapeuty z Centra fyzioterapeutické péče FYZIOklinika v Praze.
