Článek
Běží s vlajkou v ruce, zasalutuje a tichým hlasem pronese: "Nikdy nezapomeneme." To je svět, který prožívá šestašedesátiletý Američan. Dal slib, který je pro něj posvátný. Je to závazek, který naplňuje jeho život, srdce.
"Můj otec byl veteránem druhé světové války, on nás od dětství učil vlastenectví," vysvětlil pro minbcnews.com svůj postoj Bowen, jenž je také veteránem, sloužil v Německu od srpna 1968 do roku 1970.
"Když jsem se dostal domů, uvědomil jsem si, že jsem ztratil šest nebo sedm školních přátel a několik kamarádů, se kterými jsem sloužil ve Fort Knox (Vojenská základna a pevnost ve státě Kentucky v USA). Šli do Vietnamu a domů se vrátili v pytli na mrtvoly," je smutný voják, který nikdy nebyl do Vietnamu nasazen.
Během své první návštěvy památníku vietnamských veteránů ve Washingtonu D.C. se rozhodl, že za každého padlého uběhne míli. Myšlenka, která mohla být plněna jen nohami.
Jedna mise skončila, druhá začala
Tento příběh započal před 33 lety. Mise za prvního odstartovala v roce 1982, trvala 31 let. "On je velmi oddaný, ráno vstane a je pryč. On byl mým hrdinou celý život, vím, že je to hrdina pro hodně lidí," nechala slyšet jeho žena Patty, která je jeho manželkou více než čtyřicet let.
"Mnoho běžců za ním přijde a ptají se ho, jestli mohou nést na chvíli vlajku. On říká: Ne, ale můžete mi ji pomoc držet," dodala jeho žena.
Běhal za vzdálené kamarády a zpíval si God Bless America (Bůh žehnej Americe), promlouval k padlým. Jeho mise skončila před dvěma lety, ale on má novou. Nyní běhá pro každého zabitého 11. září 2001. Je před ním 3030 mil, zatím je za polovinou, skončit by měl příští rok. "Nemám problém s vysokými cíli. Mám plány na celý zbytek svého života," usmál se Bowen.
