Článek
Období růstu kosterního svalstva si tělo „pamatuje" díky genetické informaci uložené ve svalech. Ta později svalům znovu umožní růst rychleji v pozdějším věku. Výzkum vědců z Keele University by mohl mít dalekosáhlé následky pro atlety přistižené při zneužívání nedovolených podpůrných látek. Doping totiž může vytvořit v těle dlouhodobé změny, což by znamenalo, že distanc se míjí účinkem i na několik let. Neférová výhoda totiž přetrvává.
Vědci z Keele ve spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti prostudovali 850 000 záznamů lidské DNA a objevili geny speciálně označené chemickými „štítky" když dotyčná osoba trénovala, přestala trénovat a opět s tréninkem začala. Tyto markery jsou epigenetickou modifikací (modifikací na základě vlivu vnějšího prostředí) a genům říkají, zda mají být aktivní či nikoli, aniž by samotnou DNA změnily. Taková informace se zapisuje při růstu svalové hmoty v nižším věku, zůstává zachována i při přechodné ztrátě svaloviny a napomáhá rychlejšímu a kvalitnějšímu nárůstu svalů později, když opět dojde k jejich aktivaci tréninkem.
Takové zjištění může mít velmi závažné důsledky nejen pro samotný trénink atletů, jejich regenerační fázi při návratu po zranění, ale měla by přinést také velké zvraty v oblasti trestů za doping. Pokud elitní atlet bere prostředky na zlepšení výkonu, zapíše do svých svalů dlouhodobou genetickou informaci, která mu může pomáhat i dlouhá léta poté, co doping přestal užívat. Krátkodobé tresty v délce několika málo let se tak ukazují jako v zásadě neúčinné, protože neférová výhoda přetrvává.
Co na to sportovní svět? Není možné, že si trenéři podporující doping tohoto efektu už dávno všimli a věda jim šlape na paty až se značným zpožděním? Jaké budou reakce odpovědných míst? Je možné, aby svět vědy zvítězil nad světem moci a peněz? Uvidíme v příštích letech...
