Trenér radí - aby půlmaratón běžce nebolel. Po osmi plzních to nepůjde

Jsem starý praktik, nejhorší je rozhodnutí běžet půlmaratón nebo maratón po osmi plzních. U maratónu tohle může být fatální.

Užijete si, takže po pár hodinách ho budete chtít běžet opět. Samozřejmě to je hlavně o tréninku. Pokud se rozhodnete běžet půlmaratón, chce to čtyřikrát až pětkrát týdně běhat. Pro jedenadvacet kilometrů se toto hodně projeví, pomalý běh by vám neměl být cizí. Příprava by měla být nejméně tři měsíce dlouhá.

Aspoň jeden den v týdnu zařadit objemový běh, který překonává deset kilometrů. Trénink by měly být trochu strukturovaný - technika, rychlostní trénink, dlouhý běh 60 minut a více. Tři neděle před závodem si zkusit pomalu uběhnout 17 kilometrů. Pokud je dáte, máte na 99% jistotu, že půlku doběhnete. Celé to je proces od pomalých běhů do ladící fáze.

Večer před závodem bych se zaměřil těstoviny, rýži, aby se tělo nacpalo dobrými cukry, ale je důležité znát míru. Každý musí poznat sám, co mu vyhovuje. Je dobré najít správnou cestu už při tréninku, co sedí pro večeři, snídani. Tohle je trochu alchymie, je dobré zkusit více možností a vícekrát to zkoušet, pak minimalizujete překvapení při závodě.

Odhadnout správné tempo. Rozhodně se nerozhoduje na prvních dvou kilometrech. Lidi vyrazí neuvěřitelným způsobem, ale rozhoduje se od šestnáctého kilometru. Pokud přeceníte schopnosti, zakyselíte se, odčerpáte, co máte mít pro celý závod, a zbylé kilometry budou vaše nejhorší v životě. Pokud zvolíte tempo správně, na úvod se ohřejete. Obě poloviny závodu by se co do času neměly od sebe tolik lišit. Nelze koukat jen na čas, pokud jde o poprvé, tak jde především si vše užít.

Ano, tohle může i znepříjemnit závod. Základem jsou boty. Měli byste vědět, která bota je vhodná, některé boty se jako běžecké jen tváří. Každý správný prodejce by se vám měl věnovat a ne je doporučit podle barvy očí. Určitě si na závod neberte nové, dejte přednost vyšlápnutým. To samé ponožky, potřebujete je mít vytažené, aby seděly, pokud se shrnou, můžete mít puchýře a noha se zamkne.

Obléci se jako kdyby bylo o 5 až 7 stupňů více. Nejsem příznivcem bund, budete spaření. Neberte si také úplně nové věci, dobré je mít je ozkoušené. Máte třecí plochy v podpaždí, trenýrky, mohou dřít a na trati budete kolem dvou hodin. Boty je dobré mít vyšlápnuté, ale ne zase moc, tady dostanou boty dost zabrat, takže vytvrdnou a na 18 kilometru už nemusí tlumit. Pokud chcete běžet na čas pod 1:30, mají závodní boty opodstatnění. Jde až o 80 gramů méně na nohách, což je na 21 kilometrů opravdu váha. Na poprvé je ale vhodné vzít boty těžší, ty nohu podrží, když je unavená. Opakuji, jde o to si to hlavně užít.

Natrénovat dokáže každý blbec. Nováček má přemíru motivace. Poslouchejte své tělo a držte tempo, je to náročné, ale na 17 kilometru už něco ucítíte. Tohle je vytrvalostní zkouška. Pokud začnou tuhnout nohy, změnou rytmu můžete tuhost rozbít, pokud poznáte píchání u srdce, nevíte, kolik je hodin, tak to už nerozdýcháte. Běhám proto, že to mám rád, není to o čase, je to úplně zbytečné. Když si řeknu, že jde o nic, tak jde zaběhnout lépe.

Možná to je pro někoho těžké, ale jít běhat druhý den je skoro pravidlo. Jedna věc je, abyste byli schopni běhat druhý den, tady záleží, v jakém stavu doběhnete závod. Druhý den potřebujete si jít vyklusat aspoň na třicet minut. Tělo se ohřeje a odpadní látky se lépe dostanou z těla.

Regenerace by měla být pořádná. Možná si po pár závodech zaběhnete osobák, budete se zlepšovat. Jenže. Přestanete trénovat a začnete jen závodit a jsou tací, kteří v pěti týdnech mají pět závodů, to je ale potom na ortézu. Tělo má v sobě určitě hodinky, nějakou dobu počítají, pak vám to spočítají. Největší ránu dostávají játra, ledviny a srdce. Půlmaratón se dá běhat každých čtrnáct dní, ale je to hloupost, je zde únavový stín. Jedna půlka za dva měsíce je dobrý. Únava může být v těle až měsíc. Týden po půlce dáte skvělou desítku, ale v dalším pokusu může také tělo umřít.

Také jsme psali:Lékař radí - aby půlmaratón běžce nebolel