Článek
„Musím říct, že jsem dost unavený. Docela těžko se odhaduje, kdy nabrat jídlo a pití. Často voda ani není k dispozici. Když mapa ukáže, že bych měl potkat nějaký zdroj, tak se často ukáže, že je to jen stoka plná bahna, kde jsou ještě vyhozené pneumatiky," popisuje Kujan své zážitky.
Pondeli, den treti
Zveřejnil(a) René Run Kujan dne 12. září 2017
Při svém běhu využívá zdroje, které mu příroda nabídne. Občas to ale může být problém. Pokud jste několik hodin denně v pohybu, potřebujete energii a vodu.
„To samé je třeba s kukuřicí. Člověk dvacet kilometrů před doběhnutím váhá, jestli právě tady je ta poslední kukuřice, co dneska potká, jestli ji narvat do batohu a zvýšit tím zátěž batohu," vzpomíná běžec.
Naštěstí mu přálo počasí, nepršelo, takže všechny mokré věci z neděle se mu podařilo vysušit na batohu při běhu. Otázka visí ale nad botami, které by v případě ztráty, mohly přinést problém.
„Mám jediný boty, takový minimusky, s nimi jsem oběhl Island v roce 2012. Řekl jsem si, že tohle bude takové jejich důstojné zakončení. Doufám, že vydrží až do konce, podrážky už nevypadají nejlíp," přiznává Kujan. Úterý ukáže, jak dopadly.
Kujan se rozhodl podporovat hendikepované sportovce poté, co sám prošel těžkou dopravní nehodou a zdlouhavou rehabilitací po poranění páteře.
Jakým způsobem ale jeho běh pomůže vozíčkářům? „Za každý uběhnutý kilometr věnuji na sbírkový účet České asociace paraplegiků minimálně deset korun. Sehnal jsem další oficiální partnery, kteří udělají totéž, a snažím se k podobnému inspirovat další lidi i firmy kolem. Největší naděje pak vkládám do generálního partnera akce, což je banka, která přislíbila vybrané peníze ještě zdvojnásobit. To mi už dodává hodně velkou motivaci," uzavírá vytrvalec.