Článek
Že není radno zahrávat si se sportovci, se přesvědčil jeden zloděj z Minnesoty. V jednom ze zdejších hotelů v poklidu snídal univerzitní tým, když měl už všechny své věci zabalené a chystal se odjet na další závody. Jeden z týmu byl však poněkud pomalejší, balil až na poslední chvíli, a tak mohl zahlédnout podezřelého muže, jak vybíhá z pokoje týmových kolegů a cosi z jejich majetku si odnáší s sebou.
V uších sportovce jako by zazněl výstřel ze startovní pistole a diváci na stadiónu vybuchli v bouři ovací. Střemhlav se pustil do pronásledování kriminálníka. Ostatní z týmu uviděli od snídaně v hotelové restauraci divokou honičku a okamžitě se rozběhli odvážlivci na pomoc. Společnými silami zloděje dostihli a zadrželi až do příjezdu policie.
Kdyby si kriminální živel lépe prostudoval americké tabulky, zjistil by, že se snaží utéct třeba muži s osmistovkou za minutu čtyřicet sedm. Proti týmu vysoce trénovaných studentů neměl nenechavý poberta nejmenší šanci. Jeho špatný den měl také třešničku na dortu: většina sportovců byla v době loupeže převlečena a obuta v závodním vybavení. Snad bude mít nešťastník ve vězení alespoň běhací pás, aby se mohl ještě více ujistit ve svých zkušenostech, že před profesionály pro něj není úniku.
