Článek
Když byl Harold Allen před deseti lety propuštěn z vazby, snažil se rychle uchytit. Měl štěstí, v době odsouzení ještě nebyl plnoletý, takže mu trestní rejstřík vyčistili. Do práce ho v řetězci rychlého občerstvení přijali bez problémů. Založil rodinu a „sekal latinu". Život venku byl jistě lepší než ten za mřížemi, Harold se ale nedokázal zbavit depresí. Hodně pil a hodně přibral. Přes 113 kilogramů váhy dělalo společnost jeho chmurným myšlenkám.
Pomohla náhoda. Před třemi lety šéf v práci nařídil svým zaměstnancům účast na místním pětikilometrovém závodě, a tak šel. Z kolegů nedorazil vůbec nikdo. Běžel sám a zalíbilo se mu to. Začal trénovat a pořídil si první medaili za účast na maratónu. Když nějaký čas nato uviděl kolem své restaurace probíhat středoškolskou tréninkovou skupinu, vyběhl ven a zavolal na ně, že by chtěl s nimi trénovat. Trenér jen zakřičel zpátky, ať tedy přijde příští den v šest ráno.
Stál tam v krátkých kalhotách pod kolena a v basketbalových botách. Ale trénink absolvoval. A pak ještě mnohokrát. Stal se trenérovým pomocníkem. Následoval další maratón, 50mílovka i pár 100mílovek. Celý letošní květen se pak Harold rozhodl věnovat pomoci lidem s psychickými problémy. Každý den uběhnout jeden maratón. Každý pracovní den být od šesti ráno v nemocnici, kde pracuje jako zdravotní bratr, do tří odpoledne. Postarat se o rodinu se čtyřmi dcerami a postavit se na trať maratónu. Každodenní rituál. Jen víkendy byly trochu volnější. V průměru tři až čtyři hodiny spánku. Výkon, jenž by za takových podmínek ustál jen málokdo.
Většinu času běhal sám. Počasí si nemohl vybírat. Musel se protrpět tíživými vedry i prudkými bouřkami s hromy a blesky. Poslední den dostal Harold v práci volno. Město Bainbridge uzavřelo na jeho poslední míli ulice a policejní vozy jej doprovodili do cíle posledního maratónu z 31. „Můj život se hodně změnil. Mám čtyři dcery, skvělou rodinu, mám stálé zaměstnání v nemocnici. Pořád je to boj, ale myslím si, že z místa, kde jsem byl, jsem už urazil kus cesty," řekl v cíli vytrvalec novinářům.
