TEST: Sušené hovězí maso Natural Beef Jerky od českého výrobce

Samozřejmě, nejlépe by bylo hodit si nějakou pořádnou kýtu přes rameno na horší časy, ale běhejte s tím někde v divočině, ve které na vás třeba navíc číhají i zavilí šakali. V době svého pobíhání po Islandu jsem bílkoviny doplňoval z místních zdrojů ‒ k tomuto účelu zvláště vhodnou sušenou treskou skvrnitou. Její maso je z valné většiny tvořeno právě čistými bílkovinami, což se velmi hodilo. U nás se ale harðfiskur běžně nesežene. A tu se mi do ruky dostal ryze český ekvivalent z hovězího masa. Pravda, jako traťovku na desetikilometrový závod si ho asi nevezmete, ale vypravíte-li se někdy třeba na celodenní běžeckou turistiku po horách, bude se vám tahle bílkovina v příjemném uzeném hávu hodit.

Výrobce v rukou českého kapitálu chrlí sušené hovězí v praktických znovu uzavíratelných sáčcích hned ve třech velikostech: 25, 50 a 100 gramů. Pokud celou dávku nesníte naráz, sáček lze pomocí stlačovacího „zipu" téměř neomezeněkrát otevírat a zavírat.

Uvnitř kouzelného sáčku najdete jemně zauzené sušené hovězí z nízkého roštěnce mladého býčka. Laicky řečeno maso ze střední části zad. Pokud pořídíte stogramový pytlík, vězte, že uvnitř najdete hned 320 gramů syrového masa. Kouzlo. Maso bylo sušením zbaveno vody, což sníží jeho hmotnost při zachování výživových hodnot a k tomu jej navíc (společně se zauzením) i konzervuje. Takže neotevřené balení vám vydrží klidně i tři roky ve spíži.

Sušené maso mám rád na delších běžeckých cestách. Nejsem úplně příznivcem všelijakých ultraspeciálních gelů a podobných příšerností zanechávajících žaludek v dezolátním stavu. Raději něco „normálnějšího" v množství odpovídajícím kilometráži. Maso je nasekáno na malé, ploché kousky, takže není problém přežvykovat třeba i v poklusu za precizního dávkování potravy. Pokud si navíc chcete spravit chuť po nějakém tom chemickém zázraku, můžete jej cumlat a žvýkat po delší dobu jako chlapáčtější obdobu bonbónu.

To naše hovězí obsahuje celých 64 % bílkovin. Vedle masa je přítomna ještě sůl, a to v 5% zastoupení. Tuky (ty se na delších štrekách také hodí) mají něco málo přes 4 %. Je jasné, že jerky neudělá radost úplně všem. Dokážu si třeba představit svého běhavého kamaráda vegetariána, kterému moc nepojede. Ale vzhledem k tomu, jak vypadá tradiční česká kuchyně, si troufám odhadnout, že většina běžců-strávníků bude spokojena.

Vlastně jediné, co by se dalo ještě vylepšit, mne napadá právě ve spojitosti s harðfiskur. Islanďané ty své tresky po sušení proženou ještě takovým ozubeným soukolím a vlastně vám to maso industriálně mechanicky předžvýkají. Provést něco takového českému hovězímu, už by se mu snad ani nic vyrovnat nemohlo.