Hlavní obsah

Stres jako nepřítel běžce. Může způsobit zranění

Praha

To je zase den. Taky občas vstanete s blbou náladou a ta mrcha se vás ne a ne pustit? Někdy nepomáhá vůbec nic, a tak se rozhodnete pro starý dobrý a osvědčený trik. Při běhu se přece vyplavují endorfiny – hormony štěstí. Navíc na čerstvém vzduchu v lese i krásně provětráte hlavu a vyčistíte od všech nepěkných myšlenek. Jenže běhat ve stresu může mít i své nepříjemné dozvuky – zranění. Vyšší než zdravá míra stresu z vás totiž doslova vysává energii a vaše svaly potom nemohou efektivně pracovat.

Foto: Icebreaker.com

Stres? Pozor na něj!

Článek

Studie zveřejněná v časopise Journal of Science and Medicine in Sport zkoumala vliv různých stresorů (problémy v rodině, v práci, se zdravím, s penězi apod.) na skupinu triatlonistů. Její závěr byl jednoznačný: čím větší stres, tím větší pravděpodobnost, že se sportovec zraní.

Jde ale o stres chronický, kdy je vaše tělo vyčerpané a pracuje na hraně po řadu dní či dokonce týdnů. Běh v takovém stavu pak představuje velké riziko a činí vás zranitelnými. Samotný kortizol totiž může v případě, že jeho hladina je dlouhodobě zvýšená, negativně ovlivnit fungování svalů a imunitního systému.

Stres bychom tedy nikdy neměli podceňovat. V dnešní době s ním musíte počítat. Negativní myšlenky, kterými se při běhu zabýváte, odvádějí vaši pozornost – přestáváte se soustředit na to, kudy běžíte a jaký je tam zrovna terén. Snadno můžete přehlédnout výmol nebo jinou překážku na cestě, protože ve stavu duševního rozrušení se vždy výrazně zúží vaše periferní vidění. Trpí tím i držení vašeho těla.

Když tělo ovládne stres, býváte většinou unavení - únava z vás rozhodně nespadne jenom proto, že jste si obuli běžecké boty. Psychicky vás nakonec bude deptat i samotný běh – vaše nohy budou těžké a do vaší mysli se vloudí další negativní myšlenka: proč mi to dneska neběží?

Uberte na rychlosti

Výsledkem může být zranění, zejména při rychlejším běhu v nerovném terénu. Raději proto uberte na rychlosti a zaměřte svou pozornost na trasu, po které právě běžíte. „Společnost je v obrovském napětí a stresu, lidé zoufale hledají nějaký ventil. Tak běží, běží a nevědí za čím," myslí si Jan Hnízdil, specialista komplexního lékařství a psychosomatiky.

Jednadvacet procent běžců říká, že začali běhat, aby se odreagovali a zbavili se stresu – 35 procent z nich pak uvádí tento důvod jako svou motivaci, proč v běhání pokračují. Celkově se tedy dá říci, že odreagování se, zbavení se stresu, je velmi silným motivačním faktorem.

Běžci, kteří dokážou bez problémů zvládnout deset a více kilometrů, navíc touží po jakémsi euforickém stavu, kterému se říká Runner's high – mají zostřené vnímání okolí a pocitů vlastního těla, nepociťují žádnou bolest ani jiné nepříjemné pocity. Naopak cítí radost, osvobození a splynutí s okolním světem a přírodou.

Běhat s lehkou dávkou stresu rozhodně ano, při větším psychickém vypětí však dávejte na své tělo pozor. Každá malá nepozornost by se vám totiž nemusela vyplatit.

Související témata: