Staňte se běžci a užívejte si!

Na základě ankety mezi běžci bylo zjištěno, že tato fyzická aktivita většinou „neudělá úplně dobrý první dojem". Začátečníci si povětšinou stěžují na to, že běh je příliš náročný a těžký. Nenechte se však zmást nebo odradit! Je to totiž trochu paradoxní situace. Běžci si svou aktivitu užívají, a proto běhají pravidelně. Ovšem závislost proměnných platí i opačně ‒ musíme pravidelně běhat, abychom si běh užívali. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven, pokud s během právě začínáme?

Na svém prvním běhu si dejte opravdu záležet. V tom smyslu, že nebudete poslouchat vůbec nikoho a vůbec nic. Zapomeňte na všechna doporučení trenérů, poradců všeho druhu nebo chytrých knih. Teď běžíte vy a tento běh je pouze váš. Jste vlastním zákonodárcem a tu nejdůležitější věc ‒ rychlost ‒ si stanovíte sami. A stanovíte si ji tak, aby vám byla příjemná.

To je nesmírně důležité, zvláště napoprvé. Ukázalo se totiž, že pokud jsou první dojmy z běhu příjemné, u cvičení s velkou mírou pravděpodobnosti zůstanete mnohem déle než někdo, kdo se snažil hned od začátku přepsat světové tabulky rekordů a dřít jako Rambo nebo Xena. Buďte raději mnohem více jako Chuck Norris, který běh nejen celý sám vymyslel, ale dokonce i leží rychleji než Usain Bolt běhá. Buďte prostě cool a v pohodě.

Prvotní námaha není jediným háčkem, který na nové běžce čeká ukrytý v lákavé návnadě. Je to také nezvyklé pnutí v nohách, jakási zvláštní, doposud nepoznaná bolest svalů, jež následuje druhý den po běhání a jež může některé duchem či vůlí slabé jedince odradit od nahnutí se přes okraj božské studnice nekonečné radosti ‒ běhu. Ano, je to tak, bude to trochu bolet. A nedá se tomu vyhnout. Opožděný nástup bolesti svalů je způsoben doposud nepoznanou intenzitou zátěže.

A nyní ta dobrá zpráva: Proti této bolesti se můžete „naočkovat". Protože jakmile ji jednou pořádně zažijete, příště už budete rezistentnější, odolnější. Při dalších bězích už bude trápit méně a vy si jí budete také méně všímat. Proto je důležité tento proces již při prvním výběhu spustit. Dát si do těla tak, aby se proces spustil, není však třeba více. Jen lehce zmáčknout spoušť a víc ji netisknout.

Když ke svému běhu přistoupíte s nadšením a zároveň rozumem, potrvá zhruba čtyři týdny, než se budete cítit opravdu příjemně a euforické vlny štěstí, radosti a souznění s celým vesmírem vás začnou zaplavovat, kdykoli vyběhnete. No ano, jistě, někdo by mohl zaútočit na naše nejnižší pudy a namítnout, že to mu pivo zprostředkuje také. Nicméně po běhu nebolí hlava, nestojí ani korunu.

Naproti tomu o tom, že vás pivo udrží v dobré psychické i fyzické kondici může snít pouze jedinec v konečném stádiu deliria tremens. Prostě stačí u toho běhání jen chvíli vydržet a bude vám dáno. A tím vydržet nemyslím „pravidelné" běhání jednou za měsíc! Alespoň třikrát týdně.

I když jste individualisté a navíc introvertní, určitě zkuste „magii překonání cílové linie". Přihlaste se na svůj první závod (max. 5-10 kilometrů). Vyzkoušíte nevyzkoušené, zažijete netušené. Navíc potkáte spoustu lidí s podobnými osudy, ale hlavně stejným koníčkem. Příprava na závod vám dodá více svědomitosti a až překonáte svoji první cílovou čáru, budete chtít ten pocit zažít znovu.