Stále tu je lid s černým sacharidovým broukem v hlavě

Proč jsou tedy sacharidy tak důležité pro náš organismus? Proč mají být vždy součástí našeho jídelníčku? A především pak – jak moc jsou důležité pro sportovní výkon, například běžce?

Sacharidy jsou velmi důležité živiny, ze kterých náš organismus přirozeně získává energii ke svému fungování. Už jen jeden gram nám dodá cca 17 kJ. Jejich rozdělení spočívá v množství cukerných jednotek a podle délky řetězce je dělíme na jednoduché, nazývající se také cukry, a složené, neboli komplexní.

Jednoduché sacharidy jsou pro tělo lehce stravitelné a najdeme je například v ovoci jako fruktózu, v mléčných výrobcích jako laktózu (mléčný cukr), ale především pak ve sladkostech, limonádách, džusech, sušenkách nebo zmrzlině. Výhodou jednoduchých sacharidů je, že jsou pro tělo rychlým zdrojem energie. Bohužel ne na dlouho. Navíc sladkosti neobsahují pro nás žádné potřebné živiny a příjem těchto prázdných kalorií především škodí našemu tělu.

Oproti tomu komplexní sacharidy se sice pomaleji v těle vstřebávají, ale o to více z nich organismus získá energie. Navíc často obsahují větší množství vlákniny důležité pro činnost našich střev. Komplexní sacharidy jsou škrobového typu a nalezneme je například v obilovinách, luštěninách, rýži nebo bramborách. Z celkového množství přijatých sacharidů by měl váš jídelníček obsahovat až 85 % složených sacharidů, zbytek se skládá z těch jednoduchých.

Skladbu jídelníčku však dolaďte spíše ovocem nebo, již výše zmíněném, mléčném cukru v mléčných výrobcích. Po sladkostech sahejte ve výjimečných případech. Ovšem i komplexní sacharidy nemusí být zvoleny vždy správně, například už jen úpravou dané potraviny můžeme ovlivnit výši hladiny cukru. Je proto důležité sledovat tzv. glykemický index.

Glykemický index potravin, na potravinách nalezneme značený jako GI, je číslo, které nám ukazuje, jak rychle hladina krevního cukru (glykémie) stoupne po snědení dané potraviny. V našem jídelníčku by měli převažovat potraviny s nízkým (pod 30 GI) a středním glykemickým indexem (30 – 70 GI). Pokud totiž hladina glykémie v těle příliš kolísá, organismus zareaguje opětovným hladem nebo chutí na sladké. Též bychom si měli dát pozor na úpravu potravin. I samotná konzistence potravin ovlivňuje glykemický index. Například bramborová kaše má vyšší glykemický index než běžně vařené brambory. I rozvařená rýže obsahuje více škrobu než rýže vařená na skus.

Že sacharidy jsou nejpohotovější zdroj energie a také nejdůležitější. Jsou hlavním zdrojem energie při intenzivním tréninku a jejich metabolismus je jednodušší než u ostatních živin. Takže pokud budeme omezovat příjem sacharidů ve stravě, omezujeme tím jen sami sebe a tělo nám později dá jasný signál. Nenechte tedy vyhasnout svůj motor, ale dodejte mu kvalitní šťávu. Požene vás dál a rychleji.