Článek
Na univerzitě v Rio de Janeiru provedli mikrobiologové společně s patology zajímavý experiment. Neočekávaně „přepadávali" návštěvníky posilovny a přesvědčovali je, aby jim za účelem experimentu věnovali svou sportovní lahev. Efekt překvapení naprosto neinformovaných lidí byl nutný pro dodržení reálných podmínek pokusu. Vědci takto získali lahve od třiceti sportovců a porovnávali výsledky se stejnými, čerstvě zakoupenými lahvemi.
Lahve byly plastové, a tak vědci dospěli k závěrům překvapivým pro laiky, nepřekvapivým pro ně samotné. Zaznamenatelnou kontaminaci bakteriemi objevili vědci v 83 % případů (25 láhví ze 30). Nejvíce zastoupený byl Staphylococcus aureus, takzvaný „zlatý stafylokok", který přirozeně žije na kůži a sliznicích asi u třetiny světové populace. Způsobovat může drobné záněty až po velmi vážné otravy krve. Jeho toxiny rozkládají buněčné struktury lidské tkáně. Vědci jej našli v přibližně u 27 % případů, tedy v osmi případech. Druhá nejzastoupenější byla Escherichia coli, tu našli vědci v pěti láhvích (17 % vzorků). Tato bakterie je známou součástí mikroflóry zažívacího traktu člověka, pokud se ale dostane jinam, může napáchat velké škody. Ve vaší sportovní lahvi by také určitě být neměla.
Problémy způsobené kontaminací nápojových nádob ovlivňuje jednak typ mikroorganismu, jeho množství a také stav imunitního systému dotyčného jedince. Ke kontaminaci lahví dochází nejčastěji při manipulaci, kdy se bakterie do lahve dostávají nepřímým kontaktem. Nepřímý kontakt znamená, že mikroorganismy z jednoho místa na druhé přeneseme svýma rukama. Stačí neumýt si ruce po použití záchodu nebo se rukou dotknout obličeje.
Co doporučují vědci? Především mýt si důkladně ruce před každou přípravou sportovního nápoje a také pečlivě vymývat lahve před každým použitím. Na lahve asi nejlépe platí myčka (nejprve ale zkontrolujte, zda zrovna ta vaše do myčky může) a na ruce dostatek mýdla a teplé vody, přičemž vědci upozorňují, abychom řádně mydlili také okolí nehtů, kde se mikroorganismy drží nejčastěji. K samotným lahvím výzkumníci navíc dodávají, že plast je asi nejméně vhodným materiálem na opětovné uchovávání nápojů. Lepší jsou podle nich kovové nebo skleněné nádoby. Jejich hladký povrch usazování a růstu mikroorganismů přirozeně brání. Na plastech se nejsnadněji tvoří tzv. biofilm, kde se mohou bakterie vesele množit. Nákupem kovové lahve ale ještě problém vyřešit nemusíte, hodně z nich má totiž vnitřek potahovaný opět umělou hmotou nebo ošetřený nějakým nátěrem.
