Článek
Běháte v rámci přípravy hodně?
V poslední době docela jo. Zabere totiž relativně krátký čas a přitom dobře odtrénuju. Prostě udělám to svoje kardio za celkem krátkou dobu. Snažím se běhat hlavně po lesních cestách, což je příjemné. Trochu se vyvětrám.
Dáváte si do těla?
Většinou jdu jen tak na půl hodinky proběhnout, což představuje asi pět kilometrů.
Baví vás to?
Docela ano, i když se musím přiznat, že víc než běhání mě baví kolo. Je i lepší na kolena.
Mnoho neatletických sportovců říká, že běh je nuda.
Nooo, možná to trochu nuda je. (smích). Třeba na kole se pořád něco děje – jedete z kopce, je to akčnější. Na běhu v terénu mi zase přijde dobré, že je to tak trochu i stabilizační sport. Sem tam nějaký šutřík, že jo.
Závodíte někdy?
Běžela jsem už Wings for Life – vypustí za vámi auto a záleží na tom, kdo jak daleko doběhne. Je to charitativní akce, peníze jdou pro lidi s různým typem tělesného postižení.
Nechala byste se zlákat třeba na Velkou Kunratickou?
Naposledy jsem ji běžela na základní škole. Myslím, že to bylo v deváté třídě. Teď už se ale fakt nesnažím běhat závody.
Raději „běháte" po skalách, že?
Jo, léto bylo super. Snažila jsem se co nejvíc kempovat. Makám i v posilovně, ale když je venku teplo, tak radši dělám sporty, při kterých posiluju venku, jako kolo, lezení. Abych tělo hodila do balancu, protože snowboarding je do určitě míry jednostranný sport a ty tři letní měsíce mi hrozně pomůžou, když si můžu dělat jiné sporty.
Co bylo nejzajímavější?
Super bylo noční lezení s čelovkou. Baví mě na tom i ta psychická stránka. Oproti snowboardingu je to pomalu trvající stres. Když je ta cesta fakt těžká, existuje možnost, že spadneš z velké výšky a zraníš se. Trvá docela dlouho, než si rozmyslíš, kudy polezeš.
