Sedm nejvyšších vrcholů padlo. Česká kniha rekordů má další zápis

Každý den jsme vám přinášeli aktuální zprávy z běžeckých bojů všedního dne. Naše redakce seděla za klávesami počítačů a zároveň sdírala podrážky běžeckých bot po silnicích, polních či lesních cestách i horských stezkách. Nebylo to vždy jednoduché a nebylo to vždy složité. Někdy se denní penzum přes 40 kilometrů zdálo nekonečné a téměř nezvládnutelné, někdy v přítomnosti spřátelených běžců uběhlo jako nic.

K 27. červnu bylo vybráno na podporu lidí po úrazech míchy 62 017 korun, což je 21% z celkové částky. Ta činí 300 000 Kč. Běžecká sbírka pokračuje ještě další měsíc. Chcete-li i vy být součástí projektu, stačí kliknout - ZDE.

Běžecké Cesty na vrchol se nechaly inspirovat světem horolezců. Známý projekt „7 summits", kdy odvážlivci postupně zdolávají nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů, byl jen mírně přizpůsoben českým podmínkám. Na Sněžku či Lysou horu není třeba stoupat s pomocí lan a cepínů, tak proč hory nevyběhnout, že? Zvláště když běhání u nás začíná mít takovou tradici.

Projekt s názvem Cesty na vrchol byl věnován České asociaci paraplegiků, konkrétně jednomu z jejích projektů Hvězdný bazar, který pomáhá lidem čerstvě po úrazu páteře vrátit se zpět do aktivního života. Známé osobnosti, herci, sportovci, zkrátka hvězdy věnují nějaký svůj artefakt do tohoto bazaru a vy si tam, na pražskou Jungmannovu ulici 7, můžete pro proprietky svých oblíbenců zajít. Mezi patrony projektu patří třeba známý mnohonásobný mistr ČR v badmintonu Petr Koukal.

Celkem René Kujan uběhl za 22 dní přes 982 kilometrů, v průměru 44,65 kilometrů každý den. Tedy o více než dva kilometry více, než je maratónská vzdálenost. Jednotlivé časy se pohybovaly od zhruba čtyř a půl hodiny po necelých osm, a to v závislosti na profilu trati, počasí a dalších faktorech. Redaktor Běhání.Sport.cz vybíhal na svou pouť se speciálním vozíkem, v němž si vezl vše potřebné pro přespání a vaření v lese, náhradní oblečení, jídlo, pití a další. Celková hmotnost vozíku s nákladem značně přesahovala polovinu jeho tělesné hmotnosti. Někdy mu s vozíkem pomohli také ostatní běžci, kteří se k němu po cestě přidávali. Někdy vozíkem nebylo možné projet po kamenitých horských stezkách, a tak putoval vlastními cestami v doprovodném vozidle přátel.

„Chvílemi mi skoro připadalo těžší logisticky vše vyladit než to samotné běhání," říká k tomu samotný Kujan. A co bylo na celém projektu nejtěžší? „Dvakrát jsem se musel vyrovnávat se zažívacími problémy. První trable přišly už po prvním dni, kdy jsem se na oběd stavoval v hraniční vsi Strážný. Tam jsem bohužel snědl nějaký špatný řízek. O pár dnů později mě přepadl podobný problém mnohem silnějšího kalibru. Buďto jsem zase něco špatného snědl v restauraci, nebo něco chytil z vody z lesních studánek, ve kterých jsem po cestě doplňoval vodu. Čtyři dny jsem nebyl schopen normálně se najíst a to mi ubíralo hodně sil. Nejhorší to bylo v den, kdy jsme s ostatními běžci stoupali na Klínovec. Tehdy jsem moc nevěřil, že se mi podaří uběhnout další maratón. Naštěstí to šlo ale nakonec rozběhat," líčí lapálie samotný běžec.

Propojení sedmi českých horských vrcholů během, který dozorovala pelhřimovská agentura Dobrý den, získalo v České republice primát a tento úspěšný pokus bude zapsán do České knihy rekordů.