Článek
Prý si i při běhání nakládáte kila navíc?
Ano, obě vzdálenosti běhám občas i se zátěží, kterými jsou v mém případě PET lahve naplněné vodou. To proto, abych současně se zvýšením náročnosti vhodně posílil i horní končetiny. Zvlášť dlouhé zbraně, jako je puška či brokovnice, jsou včetně doplňků, například zaměřovačů, náhradních zásobníků celkem těžké. Projeví se to i při krátkých přebězích a rychlých změnách směrů spolu se změnami střeleckých poloh. Střelec navíc musí neustále kontrolovat směr ústí hlavně, aby jeho pohyb se zbraní nebyl nebezpečný nejen pro něj samotného, ale i pro okolí.
Jak často běháte?
Zhruba dvakrát až třikrát týdně. Záleží hlavně na tom, kolik mám času. Před sezónou a v jejím průběhu četnost stoupá, naopak těsně po ní i několik týdnů neběhám. Nohy si taky potřebujou odpočinout. Většinou to spojuji s celkovou několikatýdenní přestávkou. Nejdůležitější částí těla, která si musí od střelby oddechnout, je mozek.
Není běh u střelce nezvyklý?
Není. Jako doplňkové aktivitě se mu věnují nejen střelci dynamických disciplín, jako je například IPSC, ale i střelci statických disciplín a to včetně těch olympijských.
V čem konkrétně je pro vás prospěšný?
Je důležitý nejen pro posílení svalů dolních končetin, ale i dalších. Jde i o celkové zvýšení kondice, trénujete fyzickou i psychickou vytrvalost. Závody totiž často trvají i několik dní, navíc za jakéhokoliv počasí.
Máte oblíbené trasy?
Běhám nejčastěji v lesoparku Hvězda, kde mám své oblíbené nebo kontrolní trasy. Je tam i dostatek různých stezek a pěšinek, takže je mohu měnit podle libosti.
Kolik kilometrů jste v kuse nejvíce uběhl?
Osmnáct, ale opravdu jsem běžel volným tempem. Ten, kdo se běhu věnuje profesionálně, by se tomu asi vysmál.
Běháte raději sám, nebo ve skupince?
Delší tratě určitě raději sám. Ve dvojici či v ještě větší skupině máte stejně podvědomě tendenci závodit a zvyšovat tempo. To sice někdy může být i prospěšné, ale pro mě většinou ne. Běh musím mít i trochu jako relax, nervů si na střeleckých závodech užiju až až. Naopak sprinty běhám raději alespoň ve dvojici, obzvlášť s někým lepším. Vybičuje mě to k maximálnímu výkonu.
Mnozí sportovci „neběžci" říkají, že běhání je nuda. Vás baví?
Dnes už mě baví. Lépe běhat jsem se naučil až na vojně, kde to vlastně ani jinak nešlo. Přinutili vás, ať jste chtěl nebo ne. Do té doby jsem běh doslova nenáviděl. Ale už v průběhu vojny jsem si chodil zaběhat i sám.
A závodil jste někdy?
Kdepak. Tohle mě neláká.
