Článek
S růstem světelného toku stále špičkovějších LED a klesáním cen na trhu stále lehčích a dokonalejších běžeckých čelovek se nám tu rozmohl takový nešvar: svítit. Říkáte si, co je na tom špatně?! Vlastně nic, až na... Možná se vám už také stalo, že si tak v klidu za svitu Měsíce běžíte po přehledné kvalitní cyklostezce, když tu náhle: Kde se vzal, tu se vzal, před vámi běží v protisměru někdo s hypertrofovaným smyslem pro bezpečnost a kromě předpisové žluté reflexní vesty a červené blikačky na batůžku má také rozsvícenou čelovku.
| Runní káva [čti „ranní káva"] je takovým seriálem volnějších úvah a zamyšlení, no zrovna takovým tím čtením k ranní kávě. Může to být čtení nenáročné i hloubavé přesně podle toho, jakou hloubku mu zrovna budete chtít přisoudit. Chutná nejlépe v houpacím křesle, s trochou mléka a skořice. |
Což o to, ono by to bylo vcelku v pořádku, kdyby tam neměl zrovna zapnutý nejsilnější režim o tisícovce lumenů a dosvitu docela málo ke dvěma stům metrů. Jestli jsi to byl ty, Usaine Bolte, hluboce se ti omlouvám, ale i tak si myslím, že ani obyčejný smrtelník mající stovku nad deset vteřin to úplně nepotřebuje. Ono i deset vteřin je docela dost času na to, abyste si řádně promysleli svou reakci v případě, že v dáli před sebou na cyklostezce uvidíte překážku třeba ve tvaru ježka.
Svoji bezpečnost silným výkonem jistě zlepšíte, pro své okolí se však můžete stát poněkud nebezpeční. Své protiběžce a protichodce (o protinožcích ani nemluvě) vystavujete záření srovnatelnému či dokonce převyšujícímu sílu dálkových světel automobilu. A to už, věřte-nevěřte, může být i nepříjemné. Odhodlal jsem se tudíž k tomuto hanopisu, ba co víc i k tomu, že předběhnu Ladislava Špačka (na dráze i v terénu) a napíšu vlastní kapitolu k Etiketě moderního běžce.
| PRVNÍ KAPITOLA ETIKETY MODERNÍHO BĚŽCE |
|---|
| ♥ Oslňování ostatních účastníků běžeckého provozu je nekorektní, nedůstojné a společensky nepřijatelné podobně jako se například v luxusním restaurantu pustit do předkrmu nesprávnou vidličkou! Nebo se za podobné situace šťourat v nose rukou navlečenou do rukavičky nesprávné barvy. |
| ♥ Máte-li takové štěstí, že jste majiteli vysoce výkonné a výkonnostní čelové svítilny, užívejte ji rozumně. Pakliže v kuželu svého světla v dálce uzříte jiné běžce (chodce, cyklisty...), přepněte svou čelovku do nižšího režimu. Dle mého skromného názoru se už při 100 lm dá obstojně běhat i v terénu, takže odhaduji, že i něco pod 50 lm bude na slušné cyklostezce bohatě postačovat. |
| ♥ Pokud je vaše svítilna i na svůj nejnižší režim dosti silná, zvažte její chvilkové vypnutí, zastínění rukou nebo alespoň usměrnění kužele světla mimo osoby pohybující se k vám čelem. |
| ♥ Pravý džentlmen nevybíhá bez kšiltovky! Kšiltová pokrývka hlavy je vám přenáramná věc. Ve dne vás ochrání před silnými slunečními paprsky, za nepřízně počasí váš obličej před deštěm, sněhem či kroupami. Za tmy je pak velice výhodná pro obě strany. Pokud vás někdo oslňuje svým novým světlem nebo autem, stačí mírně sklopit hlavu a kšiltem zastínit oči. Pokud běžíte s rozsvícenou silnou čelovkou a někoho míjíte, stačí drobně sklopit hlavu a kšiltem zastínit kužel světla tak, aby dotyčnému nesvítil do obličeje. (Uvedené samozřejmě funguje pouze v případě, že čelovku máte nasazenou pod kšiltem, nikoli nad ním.) |
| ♥ Správný běžec i správná běžkyně (a ano, na cyklisty to také platí!) se chová ohleduplně ke svému okolí. Jedině tak se může považovat za platného člena naší fyzicky, duševně i duchovně vyspělé společnosti. Žena či muž, kterýžto tak nečiní, zostudí sám sebe ve svých očích do takové míry, že mu zbydou jen oči pro pláč. |
Já pevně, neochvějně, neotřesitelně a naivně věřím, že se tyto zásady v zájmu nás všech ujmou. Na každém kroku vidíme, jak mezi lidmi roste vzájemný respekt a tolerance. A není důvodů k tomu, aby tomu ve světě běhu bylo jinak. V době, kdy už existují svítilny schopné v několika vteřinách zapálit list denní tiskoviny*, by to bylo i dosti praktické.
*Jak už svého času říkával Milouš Jakeš: To není žádný fakt, to se skutečně stalo!
