Článek
Tento americký snímek je dokumentární. Nic, co uvidíte, není hrané. Červená barva stékající po chodnících není hollywoodská umělotina. Je to opravdová krev opravdových lidí. Hodina a čtvrt syrové kamery zaznamenávající přípravy na závod, jeho start v Hopkintonu, jeho průběh i náhlé exploze. Dvanáct vteřin po sobě, dvě stě metrů od sebe vybuchují bomby umístěné do davu přihlížejících jednoho z největších sportovních svátků Ameriky. Neuvěřitelný chaos a neuvěřitelně rychlá řešení záchranářů a dalších bezpečnostních složek. Během prvních třiceti minut je devadesát lidí rozvezeno po okolních nemocnicích. Trhají se manželské dvojice, odlučují se rodiče od dětí a děti od rodičů.
V cíli je také množství mariňáků, kteří se snaží poskytnout pomocné ruce. „Nehýbejte se! Hoříte!" I taková slova lze zaslechnout z nastalého zmatku. Těm, kteří byli epicentru výbuchu nejblíže hoří šaty na těle. K rozervaným tělům se přidávají bolestivé popáleniny. Po vyčištění prostoru vzniká jedno z nejrozsáhlejších míst činu v dějinách americké kriminalistiky. Policie, FBI, ATF... Veřejnost je vyzvána, aby poskytla jakýkoli obrazový materiál z místa a jeho okolí. Policie získává přes sedmdesát terabajtů videí a fotek. Nasazený software na rozpoznávání obličejů selhává. Stovka analytiků pracuje dnem i nocí a ručně dává dohromady cenné informace. Krystalizují podezřelí.
Dokumentární kamera sleduje příběhy několika lidí z těch nejpostiženějších. Rozdělený novomanželský pár. On přichází o jednu nohu. Ona také o jednu, přičemž druhou se lékaři snaží četnými operacemi zachránit. Žena říká do kamery: „Manžel vždycky obdivoval moje nohy." Bojuje za záchranu alespoň jedné z nich. Bolesti a komplikace jsou ale natolik velké, že přichází i o tu druhou.
Další příběh sleduje dva bratry, tetované tvrďáky. A další matku a dceru, obě zasažené výbuchem. Matka přichází o obě nohy. Jeden z mariňáků ji navštěvuje v nemocnici se svým kolegou a poskytuje pomoc a podporu. Jeho kolega má oboustrannou amputaci už za sebou. Mladá dívka se později pokouší o sebevraždu.
| ZAJÍMAVÝ FAKT |
|---|
| Na fond obětí útoku One Fund Boston za čtyři roky jeho existence přišlo od 200 000 soukromých dárců a společností 81,5 milionu dolarů. |
A vám dochází, že dva pomatení bratři z Dagestánu neničili pouze fyzicky. A že ačkoli jsou dnes všechny kultury minimálně v tom konzumním smyslu slova amerikanizovány, něco za velkou louží funguje trochu jinak. Z filmu pochopíte, že policie a armáda má trochu jinou společenskou pověst a pozici a že to není náhodou. Vypracovali si ji. O médiích to platí také. Autor fotografií zraněných lidí se matce a dceři přichází upřímně omluvit za to, že tak brutálním způsobem zaznamenal jejich příběh (sic!). Stávají se z nich dobří přátelé a fotograf nakonec skrze svůj objektiv sleduje proces jejich uzdravování.
| ZAJÍMAVÝ FAKT |
|---|
| Jedna nožní protéza stojí v USA 10 000-150 000 dolarů. Její životnost je 3-5 let. |
Teroristé jsou jednoznačně identifikováni a pronásledováni policií. Na svém útěku zastřelí ze zálohy jednoho policistu a pokusí se unést dalšího muže. Starší z bratrů umírá pod koly auta řízeného mladším bratrem. Ten po rozsáhlém pátrání končí v rukou policie a následuje soud. Verdikt zní: trest smrti. Verdikt nad samotným filmem zní podobně ultimátně: 84 % v Československé filmové databázi a 8 hvězd z 10 na IMDb. A já se jen ptám, proč tak málo? Marně hledám na dokumentu něco, co by se mu dalo vytknout. Akční kamera, zajímavý a napínavý střih, reálné příběhy detailně vykreslené bez jakýchkoli rušivých zásahů a dobře gradované. Víceúrovňový dokument jak má být. Bojím se, že nejsem takový profesionál, abych si dokázal obhájit třeba jen jedinou strženou hvězdu. Za mne deset z deseti.
