Pro soudek piva si do Krušovic běhají závodníci už 35 let

Důvodem bylo 400. výročí pivovaru. Já jsem jako stochovský turista a sportovec dostal nápad, že by se s tím dala spojit nějaká akce. Navštívil jsem proto tehdejšího ředitele pivovaru Mášu a navrhl mu uspořádat výroční pochod. Přišlo mu to jako dobrý nápad, ale řekl mi, že na to nemá lidi. Já jsem mu vysvětlil, že lidi seženu, jen potřebuji od pivovaru nějaké upomínkové předměty pro účastníky. S penězi nebyl problém, tak se nechaly vyrobit medaile.

Ano, vedení pivovaru se pochod líbil, tak navrhlo, aby se výroční oslavy sportovně také zakončily. A tak byl založen přespolní běh O Krušovický soudek.

Dnes už je organizování sportovních akcí hračka. Trasu si najdete na mapách na internetu, kde se vám rovnou zobrazí vzdálenost. Když jsme ale chtěli před 35 lety změřit délku trasy, žádný internet nebyl. Vzali jsme proto kolo od pánského kola, změřili jeho obvod, a celou cestu ze Stochova do Krušovic jsme počítali, kolikrát se otočí. Z toho jsme vypočítali délku 20 kilometrů.

Ne, celých těch 35 let se běhá po stejných cestách. Označení tratě je stálé, například na stromech, ale na zem kreslíme každý rok značení nové. Občas se stane, že se trať poruší, například se pokácí strom, na kterém je značka. Musíme proto trať před závodem vždy projít a značení upravit. Někdy jsem si musel vzít i dovolenou a se sekerou a pilou jsem šel odklízet trať.

Jednou jsem využil toho, že nám ležel strom přes cestu, a napsal na něj hop. Pak jsem to byl já, kdo měl při závodu problém ten strom přelézt. To jsem si pěkně naběhl.

Tušil jsem, že by mohla být akce úspěšná, ale takovou účastí v roce 1981 jsem byl zaskočen. Na pochod přišlo 312 turistů a do Krušovic běželo 24 závodníků. Neměli jsme žádnou reklamu, přijeli pouze známí a jejich známí. Ale závod si popularitu udržel a každým rokem počet závodníků stoupá.

Soudek se stal mezinárodním závodem v poměrně krátké době. Zúčastnili se ho běžci z bývalé NDR, Polska, NSR, ale i z afrických zemí. Raritou byl jeden závodník ze Švédska, který jezdil do Česka jen v době, kdy se běžel Soudek. Za těch 35 let startovalo mnoho vynikajících závodníků z řad amatérů i profesionálů. Například bývalí reprezentanti Richard Pleticha, Zdeněk Dúbravčík, Miloš Smrčka nebo současný známý běžec Mulugeta Serbessa.

Nejstarší závodník byl Karel Hladík z Příbrami, který běžel závod celkem čtyřikrát a naposledy se zúčastnil ve věku 82 let.

I když se o to pár lidí pokoušelo, rekordní čas 1:07:02 bývalého reprezentanta Jiřího Čivrného zatím nikdo nepřekonal.

Soudek se mění jen s počtem závodníků, kterých rok od roku přibývá. Trať už znají někteří nazpaměť - start je od starého dubu ve Stochově, polní cestou na Nové Strašecí, kolem rybníku Bucek, přes Karlovarku, na hřeben Louštína a pak lesem do Krušovic. Tam je slavnostně vyzdobena brána, pivo za dobrou cenu, možnost se osprchovat a hraje živá hudba. Tedy alespoň to tak po léta fungovalo, ale vloni jsme měli s vedením pivovaru jisté organizační problémy a cíl byl trochu chudší. Tak uvidíme, jak to bude letos. Samozřejmě se budeme snažit domluvit pro závodníky co nejlepší podmínky.

Těžko říci, která akce byla nejlepší. Soudek je jako mé dítě, jen díky tomu, že mají lidé chuť do toho každý rok jít, si udržel takovou tradici. Ale nezapomenutelný je určitě první ročník a také ty jubilejní, kdy jsme vždy poděkovali lidem, kteří nám s akcí pomáhali a předali jim malé dárky. Já osobně jsem k 25. výročí dostal od kamarádů obraz od malíře Petra Urbana s nápisem: To je ten kůň Vaška Čížka. Ten bude pěkně nadupanej, když ho piplal pětadvacet let.

Ano, všech 35 let mám zdokumentovaných na fotografiích, zaznamenal jsem nejen výsledkové tabulky všech závodů, ale také to, jaké bylo počasí a jak závod probíhal. Pár kusů bude dokonce vytištěných. Jedna brožura bude určitě k dispozici všem zájemcům minimálně v místní knihovně. Zbytek rozdám mezi své přátele, kteří se závodem po ta léta pomáhali.