Před čtyřmi lety skončil na vozíku. Teď se zvedl a překonal další výzvu

Před necelými čtyřmi lety byl Kanaďan Robert na dovolené v Mexiku. Nešťastnou náhodou tam vypadl z hotelové terasy ve třetím patře. Následky byly katastrofální a devastující. Věděl to i on sám, protože od pasu dolů necítil vůbec nic. K devíti zlomeným obratlům se přidalo jedenáct zlomených žeber, z nichž některá prorazila také plíci. K operaci v Mexiku naštěstí nedošlo. Nejrychlejším možným způsobem byl převezen do nemocnice v domovském Torontu.

Množství operačních zákroků a ještě větší množství rehabilitace a cvičení. Ani kanadští lékaři nevěřili příliš na zázraky a svému pacientovi dávali pouhých pět procent naděje, že bude znovu chodit. Robert se ale nevzdával. Žil svým snem každý den a každou minutou. Měsíc po nehodě začal proces obnovy. Robert se do slova a do písmene učil znovu chodit. Bylo třeba obnovit sílu dolní poloviny těla. MacDonald ztratil během prvního měsíce rehabilitace 16 kilo především svalové hmoty.

Jeden jeho přítel mu v těžkých chvílích s vážnou tváří slíbil, že si oni dva jednoho dne zaběhnou společně maratón. A nyní se jejich společný sen uskutečnil. Ruku v ruce uběhli 42 kilometrů. „Ušel jsem za ty čtyři roky dlouhou cestu," řekl MacDonald v cíli. „Hodně to pro mě znamená, díky Toronto Rehab Centre a všem, kteří nás podpořili," dodal. A tím „nás" myslel svoji charitativní akci, při níž chtěl vybrat 42 000 dolarů, za každý svůj krok dolar, pro všechny pacienty po úrazech páteře. Název jeho týmu byl stejný jako jeho motto ‒ I will.