Článek
Prvotně byly smeteny ze stolu všechny námitky týkající se trati, na níž se poběží. Pryč jsou úvahy o dlouhém táhlém kopci zdolávaném shora dolů i o větrných turbínách v zádech. Asi největší novinkou i překvapením zároveň tedy je, že se poběží na trati měřené podle nejpřísnějších regulací mezinárodní asociace IAAF. Ty kromě jiného zahrnují povinnost mít start a cíl vzdáleny od sebe maximálně polovinu délky trati (není tedy možné běžet z místa A do místa B po celou dobu s kopce) nebo maximální povolené klesání 1 % (což třeba nesplňuje ani světoznámý Boston Marathon). To je dobrá zpráva.
Sympaticky může působit i fakt, že tento projekt nebude využívat žádné nestandardní nutriční speciality. Vše, co svým třem svěřencům bude firma nabízet, je běžně k dostání v obchodech. Keňan Eliud Kipchoge, Etiopan Lelisa Desisa a Zersenay Tadese z Eritrey tak budou při svém hvězdném pokusu jíst a pít něco, co si můžete koupit v obchodě třeba i vy. To je také dobrá zpráva.
Co už si mnoho z nás nepořídí, jsou nejrůznější analytické elektronické hračičky, které běžci ‒ doposud každý ve svém přirozeném tréninkovém prostředí ‒ využívali. Záznamové zařízení GPS a monitory srdeční činnosti k nim ještě určitě nepatří (takové máte v hodinkách také, ne?), ale co třeba takový anemometr? Maratónci měli taková malá zařízení sledující rychlost proudění vzduchu upevněná na těle během tréninků i pokusů ve větrném tunelu. Jedno z vědeckých zjištění například bylo: Pro nejoptimálnější výsledky je nejvhodnější běžet za vodičem ve vzdálenosti 42 centimetrů, v šestnáctistupňovém úhlu nalevo od jeho podélné roviny. Otázkou je, jak „snadno" lze takové doporučení dodržet.
Běžcům také celý tým odborníků neinvazivní metodou neustále měřil úroveň glykogenu ve svalech před a po vykonání tréninku. Přímá kontrola nad úrovní energetických zásob ve svalech má kromě jiného pomoci najít pro každého sportovce nejoptimálnější nápoj. Super věc! Zvláště Tadese prý má s hydratací při závodech dlouhodobý problém.
Doposud trénovali tři běžci každý „ve svém". Nyní se společně sjíždějí v Keni. Na stejné místo zamířil i tým expertů na běžecké vybavení, biomechaniku, stravu, hydrataci a kdo ví co ještě. Dočkáme se s takovým přístupem už zanedlouho podobného posunu, jako když člověk poprvé přistál na Měsíci? Stejně jako tehdy si lidstvo myslí, že je to v zásadě možné. A stejně jako tehdy tomu doopravdy neuvěříme, dokud to skutečně nezkusíme. Vzhůru, bratři v běhu! A my ostatní si necháme zdát o tom, že se vám a vašim časům přiblížíme alespoň na plus mínus hodinu...
