Pátý den Cesty za vrcholy: den, který přihrál bosého Zahálku

„Pro vozíčkáře běhám druhým rokem. Dlouho jsem nic neběžel, naposledy v sobotu, tak jsem si řekl, že je čas na nějaký maratón nebo ultra. Nelenil jsem a vstal už ve tři hodiny ráno, ale určitě to stálo za to," přiznal Zahálka, který nakonec ve čtvrtek uběhl 50 kilometrů. Jeho parťák o něco méně, protože bosý běžec měl navíc v nohách cestu od nádraží Svojšín.

Kopce pomalu mizí, terén je mírnější, lépe se běží a podpora dalšího člena na trati pomohla. Především psychicky. „Byla i kachna s bramborovým knedlíkem v Klášteře u Teplé, tady jsem s obědem trochu zariskoval. Kousek od Bečova nad Teplou jsme přestáli živý vstup do Českého rozhlasu, pak už jen rychle do lesa kousek od Varů. Tomáš se rozhodl pokračovat až do pátku, což je celkem odvážný počin. Nemá sebou ani karimatku, ani spacák, ale štěstí přeje nepřipraveným," ohodnotil Kujan svého parťáka na běžecké cestě.

Kilometry a kilometry, stále dokola. Dnes ale přijde novinka. Pro páteční noc přijde konec srnám a jelenům. Realitou se stane opravdová postel u Karlových Varů. „Bude asi velký prádlo a sušení. Všechno je dost vlhké, zásoby vyžrané, powerbanky na dobíjení jsou prázdné. Zkrátka je čas na civilizaci," usmál se Kujan a vydal se plánovat další cestu. Celkem ho čekají tři týdny a 1000 kilometrů.