Článek
Za poklesem výkonnosti hledej chemii
Napadlo vás někdy, že za ztrátou výkonnosti, síly, rychlosti i vytrvalosti i náchylností ke zraněním stojí poruchy v těchto základních dějích? Podívejme se nyní na jednu z příčin – zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi. Homocystein je meziproduktem normálního metabolismu jedné z esenciálních aminokyselin metioninu (tzv. esenciální aminokyseliny musí být dodávány ve stravě). Pomocí vitamínů B, které slouží jako důležité katalyzátory, se dále odbourává na cystein. Nedostatek zejména vitamínů B6, B12 a kyseliny listové má za následek zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi. Odtud pak pramení jak stavy přetrénování, únavy a ztráty formy, ale celá řada onemocnění, jimž jsme si zvykli říkat civilizační. Vysoký krevní tlak, obezita, kožní problémy i rakovina.
Zde tedy odpověď na možnou otázku, proč by nás to, co je vlastně normální, mělo jednou zabít: Čeho je moc, toho je příliš. Vlivem nedostatku zmíněných vitamínů ve stravě nemáme dostatek kapacity vzniklý homocystein odbourat. Necháme-li stranou poměrně vzácné případy trpící genetickou poruchou (homocystinurií), postihuje tento jev téměř celou dospělou populaci a značnou část dětí a mládeže. Máte-li ve své krvi pod šest jednotek (měří se nalačno v µmol/litr, patříte mezi zdravých šťastných 10 % v populaci. Ostatní si s sebou nosí daleko víc. Se vzrůstající hladinou úměrně roste i riziko známých civilizačních nemocí (infarkt, mrtvice, rakovina a... Jakže se jmenoval ten Němec? Jedinci s extrémně vysokým rizikem ale nemusejí hned sepisovat závěť – stačí, když se zavčas nechají přeměřit a své nepříznivé skóre vylepší úpravou svého životního stylu a stravy.
A co z toho plyne pro nás, běžce – i ostatní sportovce?
„Homocystein při zvýšené hladině v krvi porušuje svojí toxicitou elastická vlákna vaziva. Vyvolává v nich změny podobné zánětu, takže porušená místa začnou bolet a snadno se trhají," říká k tomu dr. Jitka Hořejšová, naše uznávaná antiaging specialistka. „Působí na nejvíce namáhané šlachy, klouby, vazy a úpony svalů, záněty achilovek, tenisové lokty a bolesti v tříslech. Stačí pak mnohem menší síla úrazového mechanismu, aby došlo ke zranění. To se týká často vaziva kloubního pouzdra kolen, úponů menisků a vláken, která menisky vyztužují. Vazivo poškozené homocysteinem se také hůře hojí."
Chátrající tělesná schránka není jediná věc, která by nás trápila. Homocystein nám též doslova leze na nervy – trpíme změnami nálad, únavou, depresemi. A svádíme to na věk. Trpí i nervosvalová koordinace – nejenže hrozí zranění, pokud po dlouhé době prudce vyběhneme z bloků, nebo jen nekontrolovaně došlápneme, také technika bere za své – u běhu to nemusí být zpočátku tak markantní, ale pokud k tomu občas hrajete tenis, možná vám dělá problém trefit správně míček...
Jak z toho?
Vědci poměrně přesně dokázali souvislosti mezi pravidelným příjmem vitamínů B6, B12 a kyseliny listové při metabolismu homocysteinu. Jen tak se jimi naládovat ovšem nestačí.
Přesné dávkování těchto vitamínů lze nejlépe stanovit podle naměřené hodnoty homocysteinu v krvi. Že se o tom příliš mnoho neví, svědčí i příklady sportovců s vyšším krevním tlakem, nebo hladinou cholesterolu. Přitom, kdo by měl být zdravější, než právě sportovec? Doktorka Hořejšová vysvětluje: „Například u kyseliny listové může být rozpětí dávek od 200 µg do 2.500 µg a u dalších vitamínů jde také o větší rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší nasazovanou dávkou. Proto dávky vitamínů bývají jen málokdy plně účinné. Jiné dávkování je například ve 20 letech, ale již nepostačují stejné dávky k jeho udržení ve 26, nebo ve 30 letech", upřesňuje.
Proč se takto důležité věci v lékařských ordinacích nedovíme? Inu, látání děr v našem zdraví je totiž nejspíš pro některé daleko výnosnější než ozdravení podstatné části populace něčím takto jednoduchým. Ostatně, sama jsem se o nebezpečnosti homocysteinu nedověděla tolik na vysoké škole, ale daleko později, když jsem chvíli spolupracovala s jedním výrobcem potravinových doplňků. Odborných studií, které to potvrzovaly, bylo uděláno mnoho (oxfordská studie prokazující vliv B12, nizozemské studie potvrzující účinky kyseliny listové a B6).
A kde najdeme přirozené zdroje zmíněných elixírů života? B6 (pyridoxin) a kyselina listová se nachází v luštěninách, ořeších, listové zelenině a v semíncích, B12 pak v mase, rybách, mléčných výrobcích a vejcích.
