Hlavní obsah

Ostřílený predátor vyběhl na Everest podruhé během jediného týdne. A bez kyslíku

Praha

Mount Everest platil dlouhá staletí za neposkvrněný a nedosažitelný. Ještě na počátku minulého století stále nebylo jasné, zda se lidem podaří stanout na vrcholu nejvyšší hory světa, a nevrátivší se Irvine s Mallorym nedali příliš mnoho odpovědí na tyto otázky. Poprvé se podařilo Everest zdolat Novozélanďanovi Hillarymu v doprovodu Šerpy Tenzinga až v roce 1953. Tou dobou už si hora vyžádala nesčetně lidských životů a k jejímu prvnímu zdolání byly použity kyslíkové přístroje. Dnes už zná historie jméno muže, který na vrchol doslova vyběhl – bez přídavného kyslíku a bez použití fixních lan.

Foto: facebook K. Jornet

Kilian Jornet je ve světě sportu kategorie sama pro sebe.

Článek

Kilian Jornet, drobný Španěl, vyběhl do výše 8 848 metrů nad mořem hned dvakrát během jediného týdne. Což už samo o sobě představuje velmi obdivuhodný výkon. Poprvé španělský horský vytrvalostní běžec a skialpinista stanul na vrcholu 22. května. Jeho projekt Summits of My Life (Vrcholy mého života) zahrnuje vyběhnutí na vrchol a následné seběhnutí zpět všech významných vrcholů planety. V roce 2012 začal úřadovat na Mont Blancu a Matterhornu, zdolal tímto způsobem i nejvyšší vrcholy Severní a Jižní Ameriky (Denali a Aconcaguu).

Na Everestu se ovšem Jornetovi napoprvé úplně nezadařilo. V jediném zátahu sice po 26 hodinách doběhl ze základního tábora u kláštera Rongbuk ve výšce 5100 m n. m., nicméně po cestě jej začaly trápit problémy s žaludkem. Každých několik metrů jej zastavily křeče a zvracení. Z vrcholu běžec sestoupil pouze do předsunutého základního tábora ve výšce 6500 m n. m. s myšlenkou na možné zopakování pokusu. Vše záviselo na jeho stavu, ale také na počasí. To Jornetovi udělalo čáru přes rozpočet už v minulém roce, kdy z dobývání nejvyššího vrcholu právě kvůli nepřízni počasí sešlo.

Letos byla hora k Jornetovi smířlivější a nechala ho stanout na svém vrcholu už podruhé. Stalo se tak 27. května v 9 hodin večer místního času. Z předsunutého základního tábora v 6500 metrech nad mořem vyrazil ve dvě hodiny ráno, aby se po 29 a půl hodinách do něj po úspěšném výkonu opět vrátil. „Jsem velice šťastný, že se mi to opět podařilo! Dnes jsem se cítil dobře, ačkoli foukal silný vítr a rychlý postup vpřed byl velmi těžký. Myslím si, že zdolání Everestu dvakrát během jednoho týdne bez přídavného kyslíku otevírá zcela novou oblast možností v alpinismu a já jsem velice rád, že se mi to podařilo," překypoval běžec nadšením v táboře.