Článek
Jitko, běháš? A kolik kiláků za týden, měsíc? (Aspoň občas...?)
Rychlý pohyb mám ráda a běhám ráda, ale jsem sprinterka, tak raději rychle a kousek. Proto nejraději běhám za míčem ‒ na tenise, volejbale, jinak i po schodech, v létě trochu kolo a v zimě na běžkách to kombinuji: trochu sprintu, tak bruslím a pak se kochám přírodou a jedu lehce. Ono moc běhat v mém věku není ideální na velké klouby, kolena a kyčle se přetěžují. Kolik kilometrů za týden? Nevím, neužívám program v chytrém telefonu na měření! Sportuji každý víkend podle ročního období, denně cvičím svoji anti-aging sestavu a běhám čtyři patra schodů každý den minimálně jednou.
Jak si udržuješ svoji stále skvělou postavu a kondici?
Kombinací všech aktivit. Ale ráno vždy nastartuji tělo teplou a studenou sprchou a rozcvičím SM-systémem, pozdravem slunci a dalšími cviky z jógy. Večer po práci u počítače, po jízdě autem nebo i po sportu opět SM-systém. Neznám nic lepšího!
Víme, že cvičíš jógu, Smíška a další. Řadu kondičních běžců pomalá cvičení moc neberou, přitom by jim ale velice pomohla. Běh je ale jednotvárný pohyb a kompenzační cvičení velmi nutná. Mnoho z běžců objeví jejich přednosti, až když je začne něco bolet. Máš nějaký návod, jak si na ně zvyknout tak, aby se stala pravidelnou součástí jejich života – tak, jako si zvykli na pravidelné běhání?
Každý vždy chce zlepšit svůj výkon a cvičení SM-systému dle dr. Smíška je ideální pro zlepšení! Jak to funguje? Jednoduše. Osové postavení těla vytvoří větší kloubní rozsah, to znamená delší krok, koordinace dolních a horních končetin umožní zrychlení při běhu, a o to přeci usiluje každý, kdo běhá ‒ být rychlejší! A samozřejmě to klouby šetří, správné postavení hlavice v jamce kloubu spolu s antioxidanty je nejlepší prevence bolesti a artrózy! A pokud si zacvičíte SM-systém po běhu, srovnáte svalovou dysbalanci a svaly budou regenerovat mnohem rychleji. Sport je pro radost, ne pro bolest a utrpení!
Aby nám to na dráze svištělo, musíme tělu také něco dát – nechtít jen výkony, že? Co je podle tebe na prvním místě?
Sportovec, který si chce udržet výkonnost jak v rychlosti, síle, vytrvalosti, tak i v pohybové koordinaci, se musí starat o svoje biochemické zdraví. Úbytek jedné složky nebo také jejich libovolné kombinace se nazývá „ztráta formy a přetrénování". Objevují se v souběhu s poruchami ve vazivovém ústrojí a jeho poraněními. Bývají i důvodem k předčasnému ukončení sportovní kariéry. Tak, jako chceme výkon od našeho auta, musíme i tělu dodat potřebné živiny v dostupné podobě. Jsou to hlavně takzvané mikronutrienty, tedy vitamíny, minerály, stopové prvky, antioxidanty. Dnes je výhoda, že existují metody, jak deficit těchto složek změřit. Například hladina homocysteinu je ukazatelem deficitu vitamínů ze skupiny B. A jak jsou vitamíny B důležité, se učilo už na základní škole! Při vyšších výkonech jsou nezbytné i další látky. Antioxidanty jako vitamín C, E, selen, D, zinek, gluthation, Q 10, flavonoidy a další. Bez všech těchto složek naše biochemická továrna nemůže pracovat a jet na maximální výkon! Pro vaši jistotu uvádím, že těch látek je asi 90!
Mnozí běhají mimo jiné i proto, aby nemuseli příliš hlídat stravu. Nějakou dobu to u většiny funguje. Ale přijde třicítka, čtyřicítka, u žen porody, přechod, hormonální bouře. Ne každý také dokáže radikálně omezit sladké, smažené, či jinak nezdravé. Má-li dále škrtnout třeba i mléko a pšenici, co vlastně ještě může jíst?
To je největší mýtus. Chceme-li podat dobrý výkon, tak se musíme o tělo správně starat, a strava je základ. Nemůžeme jíst cokoliv a spoléhat na genialitu našeho organismu, že to vše zvládne. Nevhodná strava se brzy projeví - nižším výkonem, bolestmi i nadváhou. Vhodná strava zaručuje výkonnost a nevede k nezřízené chuti na sladká, slaná nebo smažená jídla. Co tedy jíst? To je nejčastější otázka klientů v mojí poradně, když jim doporučím vynechat pšenici, mléko a cukr. Pokud to ale udělají, výrazně se zlepší jejich zdravotní stav, zmizí alergie, astma, bolesti kloubů, zlepší se kondice i psychika. Zařaďte do jídelníčku pohanku, jáhly, cizrnu, fazole, dýni, řepu, zelí a kořenovou zeleninu. Objevíte nová jídla. Přidáním bylinek a koření jako kurkuma, chilli, kari, koriandr, skořice a dalších získáte lahodné pokrmy. A jako benefit budete FIT!
Je to s pšenicí opravdu tak špatné? Vždyť je prakticky ve všem. Ne každý má na bezlepkové potraviny. Nestačí ji omezit a jíst třeba pšenično-žitný chléb a podobně?
S pšenicí nedoporučuji žádné kompromisy. Ti „šťastnější" mají prokázanou alergii na lepek, ale ostatní vesele pojídají pšenici a náhle mají problémy, které jsou takzvaně „nevysvětlitelné". V tomto rozhovoru na popis všech špatností, které geneticky modifikovaná pšenice působí, není prostor, tak jen ty nej: neurologické poruchy, centrální i periferní, to jest poruchy paměti a ztráty rovnováhy až po ztrátu citlivosti v nohách. Při zasažení autonomních nervů nastávají poruchy srdeční činnosti, nebo jen neschopnost vyprázdnit střeva nebo močový měchýř. A že nám roste břicho! To je proti všem výše uvedeným potížím jen „estetická" vada! Ale pozor břišní, neboli viscerální tuk je úplně jiný, než ten na stehnech nebo hýždích.
Pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více, již nyní chystáme další pokračování rozhovoru. Zaměříme se i na úpravu váhy a detoxikaci organismu. Mnoho dalšího, se můžete dozvědět na zdravém webu doktorky Jitky Hořejšové. A nadcházející jaro je nejlepší čas, kdy své tělo poslat do servisu.
