Hlavní obsah

Olympiáda bude poprvé kompletně v muzeu

Praha

Sportu zdar! je nejrozsáhlejší výstava se sportovní tématikou, jaká se kdy u nás konala. V pražském Centru současného umění DOX propojuje dva světy, o nichž byste asi nevěřili, že se opravdu prolínají. Sport a umění, umění a sport. Sport dovedený až k vrcholové úrovni určitě uměním je. V některých odvětvích se dávají dokonce i známky za umělecký dojem. Ale třeba i v samotných běžcích bývá kus umělce. Vzpomeňme na Steva Prefontaina, který říkal: „Někteří lidé tvoří pomocí svých slov nebo své hudby či štětce. Já rád vytvářím něco krásného, když běžím.“

Foto: René Kujan, Sport.cz

Výstava Sportu zdar!: Sportovní epopej - běh od Michaela Rittsteina.

Článek
Fotogalerie

Na počátku bylo slovo. Minimálně na počátku této výstavy. To slovo bylo tištěné a vyšlo ve sborníku, v knize Petra Volfa Sport je umění. Autor knihy je zároveň také kurátorem výstavy. V kuloárech se s úsměvem šeptá, že Sportu zdar! je první výstavou, k níž byl k dispozici katalog mnohem dříve než proběhla vernisáž.

Jak je to ale s uměním? Může být umění sportem? Možná, pokud jej budete dělat pro peníze. Přesto jsou ale oba tyto světy k sobě blíže, než si myslíme. Mnoho z vystavovaných umělců se v soukromém životě věnují také sportu. Jsou mezi nimi běžci a cyklisti, ale i boxeři nebo automobiloví závodníci.

Běhu zdar ‒ kulturně orientační běh Prahou 7
27. srpna, 14:00
Na několikakilometrové trati se závodníci proběhnou mezi zajímavými exponáty galerií a muzeí. Půjde o zhruba pětikilometrovou trať nepříliš náročného orientačního závodu s netradičními a zajímavými zastávkami. Času bude k dispozici tolik, že i ti nejpomalejší stihnou doběhnout až zpět do DOXu. Neběžící kapitáni a cíloví vítači mohou zatím vyrobit trofeje pro účastníky běhu. Dílna s názvem Medaile! probíhá v DOXu od 14:00.

Když se řekne umělec, většina z nás si asi přestaví dlouhovlasého bohéma s cigaretou u pusy a v ruce třímající buďto šálek silné kávy nebo orosený půllitr, případně sklenku absintu. Většinou tomuto obrazu ale umělec úplně neodpovídá. A není to jen proto, že nemá dlouhé vlasy, protože mu už vypadaly. Obraťme ale svůj zrak na druhou stranu: Jaký obraz ve společnosti má sportovec? Někdy dost nelichotivý. A zatvrzelost, s níž se zabývá pouze svými záležitostmi a o další dění okolo sebe se nezajímá, je ta nejjemnější výtka, jakou okolí sportovce může vůči němu mít. Sportujeme pro čirou radost z pohybu? Pro peníze? Z důvodů převážně ideologických? Na všechny tyto otázky se výstava snaží najít odpověď. Někde tam je. Někdy jen s úsměvem čeká za rohem jedné z výstavních sekcí, aby na nás mohla vybafnout, jindy křičí z malířského plátna s odstřikující slinou neúprosnosti.

Sportovec a totalita ‒ příběh Emila Zátopka
7. září v 18:00
Debata sportovního historika Františka Koláře, autora knihy o E. Zátopkovi Pavla Kosatíka a Petra Volfa, kurátora výstavy, autora knihy Sport je umění.

Těšit se můžete na Sportovní epopej od Michaela Rittsteina, cyklus 27 obrazů namalovaný pro londýnskou olympiádu v roce 2012, která je v Česku uváděna jako celek vůbec poprvé. K vidění jsou třeba také sportovní obrazy boxera Rostislava Osičky, který po ukončení aktivní rohovnické kariéry skládá básně a maluje. A celou výstavní sekci má pro sebe jeden z největších sportovců světa Emil Zátopek. Nad vší tou sportovní estetikou pak bdí Ježíš v gymnastickém úboru visící na kruzích. Vypráví umělecký příběh o sportu jako o novém náboženství našeho věku.

S výstavou bychom se mohli rozloučit parafrází citátu slavného francouzského umělce Roberta Fillioua, který najdeme i na fasádě kulturního svatostánku DOX. Pohyb je to, co dělá život zajímavější než sport.