Článek
Katko, jak dlouho běháš?
Moc dlouho ne, zhruba tři roky od porodu třetího syna. Přestěhovali jsme se na malé město a moc jiných možností jsem stejně neměla, pokud jsem nechtěla neustále dojíždět do města. Nakonec se z toho stal ten nejlepší relax. Les, pes a klid od dětí. Vyrazím si, kdy chci a nejsem omezovaná rozvrhem fitcentra.
Kolik toho naběháš za měsíc či rok?
Teď toho už tolik nenaběhám, chodím ještě na jógu dvakrát třikrát týdně v místě bydliště, nordic walking také tak, sem tam posilování a plavání. Běhat se snažím alespoň ob den, ale s dětmi máme docela dost aktivit, ne vždy se zadaří. Navíc psí důchodce už mou dávku kilometrů a tempo nedává, a tak ho beru ven už jen s hůlkami. To zároveň chodíme se sousedkami, a stala se z toho velmi příjemná večerní společenská událost. Běhám mezi šesti až deseti kilometry v týdnu, o víkendu se snažím dát něco delšího. Teď jsem začala s intervaly. Jsem na sebe zvědavá. Nikdy jsem to neřešila a jen prostě běžela. Mám často problémy s kolenem, a tak se musím krotit - aby z toho zase nebyl výpadek třeba na půl roku. To bylo hodně těžké.
Oblíbené závody?
Nejsem závodní typ, závodění jsem si užila dost, když jsem byla mladší, plavala jsem a jezdila parkury. Vždy jsem to odnesla bolestí žaludku, jsem hrozný trémař. Teď sportuji jen pro radost. Mám za sebou pár Spartanů a Predátorů, neoficiálních canicrossů, a závodů pořádaných přáteli - Divočin. To je mi asi nejbližší. Běhání v terénu s mapkou a partou fajn lidí. Je to takový závod nezávod. Nejsem si jistá, zda se tu vůbec řeší pořadí.
Silnice nebo terén?
Terén!!!
Ostatní členové rodiny také sportují?
Ne. Nejstarší syn tedy jezdí docela aktivně na kole a navštěvuje i jeden moc fajn kroužek. Je pohybově nadaný, snad se nějakému sportu bude věnovat.
Největší úspěch či nejlepší pocit ‒ zážitek z běhu?
Miluji ranní a večerní sluníčko, bezvětří, klid a líně se povalující mlhu po zvlněné krajině Posázaví.
A teď kulinářsky: Jak moc je pro tebe důležitá zdravá a pestrá strava?
Velmi, od stravy se vše odvíjí. Snažím se pěstovat si i vlastní zeleninu.
Bylo to tak vždycky?
Jako mladá jsem to asi tolik neřešila. Postavu jsem si udržovala sportem a diety jsem držet nemusela. Ale když máte děti a chcete jim dát to nejlepší, tak o spoustě věcí začnete smýšlet jinak.
Co nejvíce potěší Tvé chuťové pohárky? Máš také své hříšné chvilky nad talířem?
Jsem hrozně na sladký. Ale konečně se mi to docela daří korigovat. Po třicítce si už nemohu několikrát v týdnu dovolit sníst večer na posezení tabulku čokolády.
Držíš se svých osvědčených receptů, nebo ráda experimentuješ?
Pokud mne honí čas, jedu ty ověřené klasiky, které zvládnu snad i poslepu a mám na ně vždy nakoupeno. Experimentuji ale ráda. Máme rádi vietnamskou, indickou, thajskou a teď i balijskou kuchyni. Takže se snažím vařit i takovéto dobroty a jsem ráda, že i dětem chutná.
A máš své osvědčené rychlovky, které nezklamou?
V týdnu v zimě vařím nejrůznější hutné polévky k večeři a střídám s domácím kváskovým chlebem. Máme slepice, tak ještě míchaná vajíčka nebo volská oka nezklamou. V sezóně zeleniny jsou to zase saláty, grilovaná zelenina... Časově náročnější jídla nechávám na víkend. Snažím se držet neděli jako sváteční a udělat něco extra. Ať už tradiční svíčkovou nebo něco exotičtějšího.
| HUMMUS |
|---|
| Dělám ho ve větším množství - takový neutrální a pak si pokaždé trochu jinak dochutím. Třeba pálivou paprikou, koriandrem anebo větším množstvím římského kmínu. Výborná je také namočená pohanka, která jde i na sladko nebo přidat do jogurtu. Fantazii se opravdu meze nekladou, nejraději si dělám saláty poskládané z více druhů potravin a hlavně takové, které zasytí. Nejen salát. Takže přidávám tuňáka, vejce, sýr, někdy ogrilovanou zeleninu, tempeh. Všeho, co mam ráda, po troškách. Potom mne tolik nehoní mlsná. Dalším mým favoritem je kuskus, nejen když nestíhám. Teplý, studený, sladký, slaný. Už se těším, až mi na zahrádce vyroste první rucola, ředkvičky, okurky, cukety... |
| Takže základ je u mne dostatek zeleniny, ne sladká pití a pak všeho s mírou. Kvalitní maso od místního řezníka nebo z domácích chovů, složitější sacharidy a hlavně co nejvíce přirozených potravin, žádné polotovary. Máme rádi domácí pečení, takže i buchty u nás najdete. Nejraději s našimi povidly. |
A co děti (či chlap) a zeleninka, nedělají fóry?
Naštěstí ne, a zeleninu milují. Jak čerstvou, tak vařenou nebo pečenou. V mém bezlepkovém období jsem si dělala špagety z mrkve a první na ně přešel muž a posléze i děti. Takže náš talíř se bez ní neobejde. Co se v mládí naučíš... Navíc mi vadí, jak spousta mužských pohrdá zeleninou, semínky nebo obilninami, krom bílého pečiva. Takže se snažím, aby děti toho ochutnaly co nejvíc. Do jídla je ale nenutím, každý má nárok na to, aby mu něco nechutnalo. Chci jen, aby to ochutnaly, pak ať se rozhodnou.
V poslední době jím hodně luštěnin. Dřív to byla maximálně čočková polévka, ale teď jsem si zvykla dělat studene saláty z lehce povařené čočky a čerstvé zeleniny. Mám ji vždy uvařenou v krabičce v lednici, kde vydrží několik dní, ochutím ji kvalitním olejem, octem, pepřem a solí, přidám pokrájenou zeleninu a hurá, je hotovo. Tento salát často snídám a díky tomu pak přes den nemám, myslím, tolik chuti na sladké. S čočkou mám v lednici také předpřipravený hummus.
