Článek
A Akcelerace není jen pro sprintery. Hodí se vám i na delších tratích: na pořádný finiš, nebo tehdy, chcete-li "utrhnout" soupeře a nechat jej po celý zbytek závodu daleko za svými zády.
B Bloky nejspíš ke startu potřebovat nebudete, ale co kdybyste si zkusili běžecký desetiboj? Jsou to závody od šedesátimetrového sprintu po desítku na dráze. Nejzajímavější jsou právě ty souboje mezi sprintery a štrekaři, kdy ti první na začátku ujedou a ti druzí zdatně dotahují...
C Celé tělo v rovnováze. Cíleně a pravidelně se věnujte posilování, protahování, kompenzačním cvikům a regeneraci. Jen zdravé tělo může být rychlé. Srovnejte všechny dysbalance, aby se případné problémy v rychlejším tempu neprohlubovaly. Síly působící na vaše nohy, páteř a klouby jsou pak totiž daleko větší.
D Délka kroku se zvýší přirozeně sama tím, jak se vyběháte, získáte odrazovou sílu a pružnost. Rozhodně se o dlouhý krok nesnažte – více se nadřete a odnesou to vaše klouby.
E Endomondo a další aplikace vám mohou skvěle pomoci, když budete vědět, jak rychle běžíte. Ale pozor – může vás také popohánět až moc, když budete potřebovat běžet naopak něco klidnějšího (a nebudete si chtít kazit rychlostní průměr). Bez aerobních tréninků v nižší intenzitě se žádný trénink neobejde, nechcete-li stagnovat.
F Frekvence kroku se ale naproti tomu zvýšit dá. Je to vlastně fyzika: rychlost se rovná délka krát frekvence kroku. Krok tedy přehnaně neprodlužujte, ale malinko rychleji střídejte nohy. Pořád to ovšem musí šlapat dopředu, ne pod sebe.
H Hmotnost. Pokud vážíte více, poběžíte pomaleji a bude se vám běhat hůře. Ne, že by nešlo rozeběhnout se rychle. Ostatně i vrhači, hory svalstva a v některých případech i jiných hmot, trénují rychlé akcelerace na krátkých úsecích. Potřebná výdrž ale může chybět a zvýšená zátěž je zase problém pro klouby. Patříte-li k těm, co jen tak nezhubnou, nezapomeňte na dlouhé běhy, silový trénink, správný obsah svého talíře a rychlost dávkujte mnohem obezřetněji. Zrychlení je možné, ale opatrně na to.
I Intervalový trénink, např. 3 x kilometr nebo 8 x 400 m i jiné (možností je nepřeberně) - je třeba pečlivě dávkovat. Tempo i délku úseků si ale raději neordinujte sami. Nechcete-li utratit spoustu peněz za tréninkové plány, začněte spíše jedním tréninkem v týdnu stupňovaným tempem, v dalším tréninku přidejte pár rovinek, ostatní ponechte v mírné intenzitě. Když si na to tělo zvykne, můžete se opatrně pustit do intervalů: po rozklusání a rozcvičení zkuste pět čtyřstovek, kdy každou poběžíte tempem jako na pětku, mezitím dalších 400 metrů poklušete, nebo 200 projdete. První úsek byste měli mít pocit, že se flákáte, později trochu přituhne a s (před)posledním už máte hodně co dělat, abyste nezpomalovali tempo.
J Jak začít se zrychlováním: Zejména tehdy, pokud jste ve věku, kdy se bojíte udělat rychlejší krok, to zpočátku zkuste souvislými metodami: stupňovaný běh, fartlek proložený výběhy kopců a svižnými rovinkami, a teprve později intervaly. Z ostatního lehčí odrazy, běžeckou abecedu, posilování.
K Kopce představují ideální trénink pro získání síly, výbušnosti i odolnosti. Kilometrů naběháte sice méně, váš trénink ale bude kvalitnější. Přesto nezapomínejte ani na kvantitu, v podobě dlouhých, volných běhů. Kompenzační cvičení udrží vaše tělo v rovnováze.
