Článek
Vědci z anglické Bristol University prozkoumali vztah veganského způsobu života a mírou výskytu depresivních stavů. Vegané na rozdíl od vegetariánů zcela neeliminují ze svých jídelníčků jen maso a masné výrobky, ale navíc také všechny další produkty živočišného původu, jako jsou vajíčka, mléčné výrobky, kvasnice, med a další. Na lidské zdraví může mít takovýto způsob stravování prokazatelný pozitivní účinek. Jako u všeho ovšem záleží také na pojetí a přesné realizaci takového záměru.
Obecně lze říci, že veganské strava má nižší kalorickou hodnotu oproti standardnímu jídelníčku. To vede k nižšímu podílu tělesného tuku a také k nižšímu indexu BMI a redukuje se tak do značné míry riziko obezity či kardiovaskulárních onemocnění. Studie provedená na desítce tisíc probandů ale prokázala přímou souvislost veganského typu stravování a výskytu depresivních stavů.
Z biochemického hlediska zde hrají roli dva hlavní faktory. Jedním z nich je nedostatek vitamínu B12, jehož hlavním zdrojem jsou právě živočišné produkty. A snížený příjem vitamínu B12 společně se zvýšeným podílem omega-6 mastných kyselin má za následek negativní ovlivňování tvorby určitých hormonů. A právě to nejspíše nejvíce negativně ovlivňuje psychiku daných jedinců. Rozhodující je zde ovšem poměr mezi omega-6 a omega-3 mastnými kyselinami. Vyšší podíl omega-6 vede právě k nárůstu depresivních stavů. Vegani by tedy měli dbát na zachování vyššího poměru omega-3 k omega-6. Toho lze dosáhnout například vyšší konzumací lněných semínek. Rybí tuk, který je také jejich velmi bohatým zdrojem, do veganského způsobu stravování bohužel nezapadá.
Uvedená studie odhalila, že také intenzivnější pojídání výrobků ze sóji může vyvolávat přebytek fytoestrogenů v krvi, což opět může vyvolávat nárůst depresivních stavů a stavů úzkosti a strachu. Jak už bylo naznačeno, celkový účinek veganského způsobu života na lidský organismus je ale výrazně ovlivněn způsobem jeho konkrétní realizace. Někomu postačuje, že se vyhýbá živočišným produktům, jiný sleduje celkovou skladbu potravy a dbá na vyvážení jejích složek. Tímto způsobem, jak se ukazuje, může také výrazně ovlivnit svoji psychickou vyrovnanost. Vědci závěrem naznačují, že negativní vliv na veganskou duši by mohly mít i stravovací návyky ostatních lidí, kteří taková přísná nařízení nedodržují.
My běžci jsme si už ověřili, že naše hobby má na psychiku ten nejpozitivnější myslitelný účinek. Teď jde tedy hlavně o to nepřehnat to v odpočinkové fázi se sójovými párky a tofu, aby jejich negativní dopad na naši duši šel ještě rozběhat.
