Hlavní obsah

Nezkušený mladík vyhrál závod, na kterém si vylámaly zuby i světové špičky

Praha

Psal se rok 1928, když jistý americký podnikatel rozpoutal běžecké peklo na zemi ‒ zorganizoval závod svou extrémní obtížností ne nepodobný soudobé Tour de France. Běh ze západního pobřeží USA na pobřeží východní, z města kinematografie Los Angeles do města mrakodrapů a hříchu New Yorku. Dohromady 5510 kilometrů, průměrně asi 66 kilometrů denně po dobu 84 dnů. Lékaři tou dobou předpokládali, že účast na závodě zkrátí běžcům život o pět až deset let. Pokud to tedy ovšem vůbec přežijí.

Foto: Profimedia.cz

Andy Payne dokázal něco, o čem si lékaři nebyli jistí, že to lidské tělo vůbec zvládne.

Článek

Vše bylo provedeno ve velkém stylu. 4. března oznámil výbuch malé bomby start. Zem v několika sousedních čtvrtích se zatřásla a 199 mužů ve věku mezi 16 a 63 roky se dalo do pohybu. Právě začal první a později legendární Great American Foot Race.

Pravidla byla jednoduchá. Hromadný start, stopky se zastavují na konci každé denní etapy. Kdo má v cíli nejnižší součet časů, vyhrál. Kdo nezvládne doběhnout do cíle etapy do půlnoci daného dne, je diskvalifikovaný.

Andrew Hartley Payne se narodil na ranči svých rodičů jako nejstarší ze sedmi dětí. Už v jedenácti letech musel opustit domov, aby si našel práci. Ve dvaceti letech naskakuje na nákladní vlak a míří za prací do Kalifornie. Jen náhodou zahlédne v novinách inzerát na zdrcující běžecký závod. Později k tomu řekl: „Věděl jsem, že jsem silný a umím běhat. Dospěl jsem k závěru, že mám stejně šancí jako kdokoli jiný." Již v mladickém věku se stává legendou.

Organizátor ze sebe plánoval udělat boháče, skončil ale nakonec v dluzích. Podmínky závodu provázela téměř neustálá kontroverze. Místa, kterými doprovodná karavana projížděla, měla platit za to, že se u nich zastaví. Běžci měli podepsanou smlouvu, že polovina jejich budoucího výdělku souvisejícího s účastí na závodě patří organizátorovi. Karavana se neskládala pouze z doprovodných vozidel s proviantem a improvizovaným přístřeším, byl to vlastně celý doprovodný cirkus. Na konci etap se předváděli polykači mečů a ohně, vrhači nožů, extrémně tlusté ženštiny, pětinohý pes nebo mumifikovaná mrtvola nějakého oklahomského bandity.

Vzdát?

Samotný běh ale žádný med nebyl. Závodníci se často bouřili proti nevhodné stravě, špatnému ubytování v zaprášených stanech na kraji cesty a podobně. Jen za prvních dvanáct dnů odpadlo 89 mužů, skoro polovina startovního pole. Poté co po 900 kilometrech odstoupil úřadující mistr světa v běhu na 100 mil Arthur Newton, se na čas do čela dostává naprosto neznámý dvacetiletý Čerokí z Oklahomy. Za pár dnů mu opuchají mandle tak, že nemůže nic spolknout. Pokračuje v běhu i přes vysoké horečky a bolesti. Bojuje dalších šest dnů, než se jeho stav zase zlepšuje a on může nasadit své normální tempo.

Zbývají jen zranění

Běžci se museli vypořádat s písečnými bouřemi, v nichž se mnozí z nich ztratili, se sněhem, větrem a zimou, v níž jim popraskaly nehty a po těle se vytvářely omrzliny. Po 50 dnech soutěže zbývalo na trati 73 vyčerpaných a různě zraněných mužů. Na špici dochází k dramatickým zvratům, když se Payne dostává na čelo naposledy, potřetí, a to s 24hodinovým náskokem. Andy Payne už si vítězství nenechá nikým vzít a s kumulovaným časem 573 hodin, 4 minuty a 34 vteřiny protíná cílovou pásku.

Skromného Indiána přijímá i prezident Spojených států. Andy z částky určené pro vítěze vyplácí zadlužené hospodářství svých rodičů, kupuje půdu a připravuje svatbu se svou láskou z dětství. Pokračuje ve studiích a neustále na sobě pracuje. Žádný závod už ale od té doby neběží. Navzdory lékařským prognózám se v dobrém zdraví dožívá 70 let.

Dokážete si představit takové nasazení?
Ano, se stejnou vervou vyrážím každé ráno do práce.
20,5 %
Stěží, snad jen v případě, kdy už by nic jiného opravdu nezbývalo.
35 %
Vůbec, mé nasazení vydrží jen několik málo set metrů k nejbližší restauraci.
44,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1874 čtenářů.
Související témata: