Článek
Hned v první řadě si pojďme říci, že utíkat není moudré. Taková bouře se dokáže pohybovat rychlostí 30, ale klidně i přes 100 kilometrů za hodinu. Utéct nelze. Navíc pohybující se člověk se vystavuje dalšímu riziku tzv. krokového napětí, kdy jsou různé části těla v různé vzdálenosti od místa výboje a proud si najde cestu skrze místo v tu chvíli nejvodivější ‒ lidské tělo. Takže před bouřkou a za bouřky určitě neutíkejte!
Nejlepší obranou v tomto případě není útok, ale prevence. Zcela triviální bezpečnostní opatření spočívá v pohledu na předpověď počasí. Samozřejmě se může stát, že přijde i bouřka nečekaná, ale té, které se můžete snadno vyhnout, se prostě vyhněte. Většina bouřek přichází až v odpoledních a večerních hodinách, přičemž významné kulminační body jsou kolem 15. a 20. hodiny. Pokud tedy vyrazíte ráno nebo dopoledne, s největší pravděpodobností se bouřce vyhnete ‒ a navíc nejspíše i největším vedrům.
Pokud už v dáli vidíte a slyšíte bouřku, můžete využít jednoduché pravidlo využívající různé rychlosti šíření světla a zvuku. Jakmile uvidíte blesk, začněte počítat nebo stopovat na hodinkách, za jak dlouho se k vám dostane zvuk hromu. Zhruba počítáno představují každé tři vteřiny jeden kilometr vzdálenosti. Odborníci tvrdí, že jste v naprostém bezpečí, pokud mezi bleskem a hromem napočítáte alespoň 30 vteřin (vzdálenost bouře cca 10 km). Všechno kratší už hrozí rizikem. Po odeznění bouřky je nejlepší vyčkat na místě ještě půl hodiny od posledního blesku, aby vše proběhlo bezpečně.
Jak se chovat, když nás bouře dožene?
Nejlépe jsou na tom ti, kteří mají možnost ukrýt se ve vozidle (stažená okna, zavřené dveře!) nebo v budově s bleskosvody (zavřená okna, dveře, nevyklánět se ven, nestát ve dveřích!).
Pokud jsme v terénu v blízkosti hřebenů, vrcholů, samostatně stojících stromů, pryč od nich co nejdále. U hřebenů se uvádí, že bezpečí začíná někde kolem 20-30 metrů pod nimi. Od nejvyšších bodů v krajině se vzdalte minimálně na 50 metrů. Od vyvýšenin a podobně si udržujte alespoň čtyřmetrový odstup. Podobně to platí i v jeskyních nebo podobných přírodních úkrytech. Pokud nemůžete být ukryti v jeskyni (v podřepu s chodidly u sebe) a od jejího vchodu i konce nemůžete být vzdáleni minimálně tři metry, v žádném případě se do ní neschovávejte! Procházejícímu proudu byste tak mohli vytvořit ideální můstek pro zkrat.
| NEJVĚTŠÍ NEBEZPEČÍ |
| otevřený terén, vyvýšená místa, v blízkosti vodivých konstrukcí (sloupy, koleje, řetězy...), v blízkosti osamocených stromů a vodních ploch |
| ZA BOUŘKY NIKDY NEDĚLEJTE |
| neopírejte se o skalní stěnu, strom a pod. |
| nelehejte si |
| neutíkejte |
Svislá skalní stěna může být určitým úkrytem před zásahem blesku. Když si její výšku promítnete na zem, vznikne pomyslný rovnoramenný trojúhelník s relativním bezpečím. Pokud nebudete stát přímo u stěny (dostup min. 3 m!), zasednete na bobek s chodidly co nejblíže u sebe a rukama zkříženýma na kolenou, poskytnete proudu minimum příležitostí se vámi proběhnout. Běžec u sebe mnoho kovových předmětů nemívá, ale pro jistotu byste se v krajních případech měli zbavit všeho kovového a dostat to co nejdál od sebe. Statistika také hovoří o tom, že do lidí s aktivními elektronickými zařízeními (mobil, přehrávač MP3, blue tooth sluchátka...) udeří blesk častěji.
Co dělat po zásahu bleskem?
Dobrá zpráva je, že statisticky vzato umírá jen každý třetí člověk, jehož zasáhne blesk. Nejčastější komplikací je zástava srdce a dýchání. Oběhový systém je u postiženého člověka nutné co nejdříve uvést zpět do chodu nepřímou masáží srdce, případně provádět také umělé dýchání z úst do úst.
