Článek
Závod měl po třech kolech celkem jednoznačný průběh. Do posledního kola vbíhala první závodnice s náskokem třiceti metrů na druhou sokyni, třetí byla ještě o deset metrů dále. Nikdo nyní moc nepochyboval o pořadí na prvním místě. A Phila Healyhová? Ta v tuto chvíli moc lidí nezajímala.
Jenže.
Druhá a třetí se začaly přibližovat, vedoucí sprinterka vadla, komentátoři počítali stažené metry. Před cílovou rovinkou se pořadí změnilo, první došly síly. Ale! Najednou k překvapení všech se z pátého místa vyřítila do rovinky jiná závodnice, s tou nikdo nepočítal. Byla až pátá, daleko za všemi. Při předávce ztrácela čtvrtinu okruhu, sto metrů! Teď?
Nová první sprinterka se viděla v cíli, zbývalo ji pár metrů do oslav. Ne, nevyhrála. Metr před cílem bylo vše jinak. Nečekaná vítězka padla v plné rychlosti na zem. Ona se stala královnou. „Neuvěřitelné," křičel jen unešený komentátor.
„Cítila jsem se opravdu dobře, že bych to mohla dát. Říkala jsem si, Bože, je to kousek, jdi," rozplývala se Healyhová, která balancuje mezi trénováním a studiem.
