Článek
Možná se vyplatí trochu dbát na své tělesné i duševní zdraví a užívat si aktivní důchod, co říkáte? Dokážete si představit ten pocit, kdy dobíháte do cíle závodu a víte, že jste ve své kategorii vítězi? Nikdo jiný v ní totiž není. Právě Fauja Singh se stal nejstarším maratóncem na světě. Prvním a doposud jediným běžcem, kterého na závodech zapisují do kategorie M 100+ (muži nad sto let věku). Byl prvním stoletým, kterému se podařilo postavit na start maratónu i jej úspěšně dokončit. A veteránským rekordmanem je i na mnoha dalších tratích včetně sprintů.
ČTĚTE VÍCE O FAUJA SINGHOVI: Do pěti let nechodil, přesto oslnil svět a získal Řád britského impéria |
K běhu se tento čilý kmet s turbanem dostal až po tragických událostech ve své rodině. Zemřela mu manželka a syn. Někdo by v takovém případě sáhnul po alkoholu nebo antidepresivech. Ne tak veteránský vytrvalec. Dobře ví, že v běhu nalezne opojnost alkoholu i uklidňující účinek medikamentů. Ještě donedávna trénoval 17 kilometrů denně. Když se jako stoletý blížil k cílové pásce maratónu, řekl svému trenérovi: „Jestli to zvládnu, bude to, jako bych se znovu oženil." A s novináři se podělil i o své tajemství, kterak zůstat vitální a zdravý až do vysokého věku: „Vyhýbejte se stresu. Buďte vděční za to, co máte. Vyhýbejte se špatně naladěným lidem." A tu nejdůležitější poučku si nechal na závěr: „Pořád se smějte a běhejte." A pak už se jen zaprášilo za jeho teniskami.
Někteří z nás by však mohli říci, že dodržování pouze těchto pravidel jistě nestačí. Že i strava je důležitá. Možná mají pravdu. A když se starého muže zeptáte na jídlo, rád vám odpoví. Základem je skromnost v jídle. Fauja Singh je také tři dekády vegetariánem a věří, že právě to mu v mnoha ohledech pomohlo. Zároveň ale říká, že se téměř žádnému jídlu nevyhýbá, jen velmi málo jí. Dokonce se přiznává, že občas si dá šejk u McDonald's a hranolky. Ale vždy jen půl sklenice nápoje a dvě až tři hranolky. „Měli bychom jíst jako dítě. Zastavit se v okamžiku, kdy víme, že můžeme sníst ještě o trochu víc," rozvádí svou staletím ověřenou teorii indický maratónec. Nejvíce má rád jednoduchá jídla. Základem jeho stravy je tvaroh, sušený zázvor a čočka.
Tak teď už víme, jak to udělat. Stačí si jen pořádně rozmyslet, jakému sportu se budeme věnovat, až nám bude sto let. My nejspíše zůstaneme u běhání. A vy?