Článek
Ale kdo tuhle hranici pokořil jako první? Respektive balancoval přesně na její hraně? Vraťme se zpátky o více než půl století – k muži, kterému říkali „zloděj startů".
Západoněmecký atlet Armin Hary dominoval své době stejně jako Usain Bolt dnes. Právem nosil titul nejrychlejší muž planety. Vždyť v červnu 1960 zaběhl stovku za rovných deset sekund. Jeho příběh je o to pozoruhodnější, že o pár měsíců závodil naposledy a na sport zanevřel.
Psal se 21. červen 1960, v Curychu byl Hary jasným favoritem. Na mítink přijel coby mistr Evropy, navíc s časem rovných deset sekund – jenže jeho výsledek byl později anulován kvůli nepřípustnému sklonu dráhy.
Hary vyrazil z bloků jako střela, o poznání dřív než jeho soupeři. Cílovou pásku proťal s velkým náskokem přesně v čase 10,0 sekundy. Jenže ani tentokrát jeho světový rekord nebyl uznán a závod se musel opakovat.
Důvod?
Hary prý vystartoval předčasně. Tehdy se ještě neudělovaly tresty za ulité starty a talentovaný německý sprinter, ale taky věčný rebel, toho podle některých škarohlídů hojně využíval.
Aby vyvrátil řeči o tom, že vyhrává nefér, podstoupil testy, které zjistily, že jeho startovní reakce je až třikrát rychlejší než u běžného člověka. Někteří odborníci tvrdí, že měl možná nejrychlejší startovní reakci v historii.
A světe div se. Opakovaný start přinesl naprosto shodný výsledek. Na škvárové dráze znovu běžel 10,0 a konečně přepsal historické tabulky.
Olympijské hry v Římě
Jeho vrchol přišel o pár měsíců později na olympijských hrách v Římě. Stovku vyhrál jako první neamerický sprinter od roku 1928. Na startovní lajně se seřadili tři Američané, Angličan, Kubánec a on. "Nezačal jsem tehdy svůj závod dobře. Po deseti metrech jsem počítal záda," přiznal později Brit Peter Radford. "V tu chvíli jsem zjistil, jak rychlé pohyby Hary dokáže."
Bleskurychlé starty byly Haryho výhodou. „Čekal, až budeme všichni nachystáni ve startovních pozicích, pak malý okamžik setrval a vypálil," popisoval Radford, který v Římě vybojoval bronz. „Hary musel počítat s tím, že start ulije. Ale taky mohl využít cenné setiny k vítězství."
V cíli měl Hary shodný čas s Američanem Simem. Kamera však určila za vítěze německého atleta. Druhé zlato bral za štafetu 4x 100 metrů, pak už se na start nikdy nepostavil.
Stejně dravě jako na dráze se totiž Armin Hary choval i ve světě financí. Před olympiádou podepsal smlouvu s firmou Adidas i Puma. Výsledek byl úsměvný. Závod běžel v botách jedné značky a v druhých šel na vyhlašování vítězů. Od atletického svazu vyfasoval roční zákaz závodění. Jenže během té doby boural, zranil si koleno a se sportem skončil.
V roce 1980 se dokonce dostal až k soudu. Jako realitní makléř prý zpronevěřil přes tři miliony marek. Z osmnáctiměsíčního trestu nakonec byla jen podmínka. Dnes vede nadaci na podporu mladých sportovců a byl zvolen i nejlepším běžcem tisíciletí.
