Článek
Maratón v nejvíce izolované zemi světa je pro cizince jedna z mála možností, jak nahlédnout do života v Severní Koreji. Poprvé se tak stalo amatérským zahraničním běžcům v roce 2014.
Pořádaný maratón se jmenuje Mangyongdae Prize International Marathon. V rámci akce se také konal půlmaratón a závod na deset kilometrů pro profesionální i amatérské běžce.
„Pro cizince je tohle jediný okamžik, kdy jste relativně volní, nezatížení. Procházíte se a komunikujete s lidmi," citoval dailymail.co.uk skotskou slečnu Mohieddeen, která žije v Pekingu. „Jde o oční kontakt, úsměvy, chichotání. Nemusí to jít do hloubky, ale je to opravdové spojení. V průběhu maratónu to je v mnohem větším měřítku než kdykoliv jindy. Je to obrovská věc pro nás, ale i pro místní obyvatele," dodala.
Žádné fotky generálů a Kima
Běžci museli dodržovat přísný soubor pravidel, aby jim bylo umožněno účastnit se závodu. Oděvy, které ukazují národní symboly, jako jsou vlajky nebo velké firemní slogany byly zakázány. Co nejméně vidět kapitalismus a propagace západního stylu.
Účastníci na rozdíl od minulých závodů mohli fotit a točit videa z průběhu akce, ale omezení existovala. „Dostali jsme mnoho varování," přiznala Isabelle Hungová, francouzsko-britská psycholožka, která vyhrála závod na deset kilometrů pro zahraniční amatéry. „Řekli nám - žádné fotky generálů na stadiónu a žádné fotky s Kimem."
