Hlavní obsah

Naše atletka šokovala. Přiznala, že není žena, ale muž

Praha

Zemřel přesně před 29 lety - 12. června 1986, ve svých 72 letech. Nebo zemřela? Československá atletka Zdena Koubková lámala ve třicátých letech minulého století rekordy. Na Světových ženských hrách v Londýně překonala světové maximum v běhu na 800 metrů a vypadalo to, že československá atletika má hvězdu první velikosti. Po dvou letech však dvaadvacetiletá dívka šokovala. Přiznala, že není žena, ale muž.

Foto: Profimedia.cz

Zdena Koubková, běžkyně, později Zdeněk, běžec.

Článek

O prvorepublikové atletce přitom vyšel v roce 1935 i román - Zdenin světový rekord. Měl hrdinku oslavovat, jenže nastal pravý opak: kniha její život od základu změnila.

"Ta kniha nás, atlety ve Strakovce, svým vyzněním pobouřila. Proto jsme se rozhodli, že Koubková už nikdy nevkročí na naše hřiště. Dosud jsme jí říkali Zdeno, ale vždy ji brali jako kluka. Hrála s námi fotbálek a v tělocvičně ‚sprostou hru', jak jsme pojmenovali košíkovou s ragbyovým míčem, při níž byly povoleny fauly. Tušili jsme, že je to kluk, i když ze sebe dělal holku!" vzpomínal běžec Stanislav Otáhal, který se zúčastnil olympiády v roce 1936.

Pochybnosti historiků

Podle historiků a pamětníků panovaly pochybnosti o pohlaví Koubkové několik let, pozdější přiznání ale i tak znamenalo velké pozdvižení. Psychicky zmítaná žena se nakonec rozhodla pro operaci - podle sexuologů se pravděpodobně jednalo o rozštěp šourku.

Ze Zdeňky Koubkové se stal Zdeněk Koubek. Podle publicisty Pavla Kováře pak odcestoval do Spojených států, kde přednášel o svém osudu. Po svém návratu se údajně dokonce oženil a začal se stejně jako jeho bratr věnovat ragby.

Světová atletika zná více případů sporného pohlaví závodníků. První atletkou, která neuspěla při testu na určení pohlaví, byla Ewa Klobukowská, zlatá ze štafety na 4x100 metrů a bronzová z hladké stovky na olympiádě v Tokiu 1964. Zřídka vídaná genetická anomálie, která u ní byla v roce 1967 objevena, údajně neměla polskou atletku proti soupeřkám nijak zvýhodňovat. Účast na další olympiádě jí ale byla zakázána.

Na olympijských hrách v Los Angeles 1932 zazářila sprinterka Stanislawa Walasiewiczová. Polka později s celou rodinou raději přesídlila do Spojených států a změnila si jméno na Stella Walshová. V olympijském běhu na 100 metrů suverénně zvítězila, časem 11,9 sekundy navíc vyrovnala světový rekord. V následujících pěti letech ho vylepšila až na 11,6 sekundy.

Dohady, dohady

Atletický svět se dohadoval, zda je mužem nebo ženou. Odpovědi se dočkal až po její násilné smrti v roce 1980. Tělo Walasiewiczové bylo obdařeno částečně vyvinutými mužskými genitáliemi.

Stejnou diskusi naposledy rozvířila i Jihoafričanka Caster Semenyaová. Na světovém šampionátu v Berlíně v roce 2009 triumfovala časem 1:55,45 minuty. Poté následovaly vleklé spory kvůli pochybnostem o jejím pohlaví. Semenyaovová přestála honbu „na čarodějnici" a na dráhu se vrátila. Svými časy už ale nešokuje...