Článek
„Začátek je opravdu hodně dávno. Došlo k velmi bouřlivému rozvoji našeho mozku. Začali jsme mluvit, komunikovat a tato kombinace a vytrvalostní běh z nás udělaly predátory," řekl mimo jiné na přednášce RunCzechu MUDr. Petr Homoláč.
Behani.sport.cz vám nyní přináší první část jeho názorů, které se samozřejmě týkají běhání a pohledu na tento sport, jež vás patrně na první dobrou nenapadnou.
• Co se odehrává v těle před během, to může být nové a potencionálně nebezpečné. Boj, útěk, na to se tělo začne připravovat. Přichází něco neznámého. Změní se vám významně tok krve v těle, krev je vytlačena ze sleziny, zvyšuje se tepová frekvence, zvyšuje se krevní tlak, snižuje se prokrvení. To proto, kdybychom byli poraněni, abychom méně krváceli. Dále se nám naježí chlupy, abychom byli větší před nepřítelem. Rozšiřuji se bronchus (průdušky), abychom mohli lépe dýchat. Takto jsme připraveni na dvě základní akce - útěk a boj.
• Tuto reakci máme i na začátku závodu. Na startu máme trému, tato reakce prostě je. V první fázi běhu je nám trochu ouvej, každý to má ale individuálně. Poté chytneme druhý dech, běží se nám lépe. Pokud to takto řekneme - vyplaví se endorfiny, něco, co je trochu příjemné, případná bolest se tlumí. Samozřejmě to je individuální, ale má to tak každý.
• Po vytrvalostním běhu, plavání, jízdě na kole se napřed vyplaví dopamin, později serotonin, což je hormon klidného štěstí, který se vyplavuje i po zdařilém sexu. Serotonin je to nejklidnější a největší štěstí, které máme. Dopamin je látka podobná kokainu, tady jde o takové nabuzené štěstí.
• Účastnící kompetitivních sportů mají pouze dopamin. Aby došlo k uklidnění jejich emocí, tak jdou potom na pivo. Nejhůře na tom jsou ale diváci těchto sportů, kteří se jdou ještě poprat. To myslím vážně. Takto jsou tyto divácké soutěže doprovázeny, nechybí ani tyto excesy.
• Vytrvalostní běh je naprosto vrozená záležitost. Máme nejintenzivnější emoce a reagujeme na stres. Z toho důvodu jde o enormně zdravotní záležitost. Potvrzuje to enormní štěstí. Emoce se mění, každý je jiný, odlišný, to jsou neuvěřitelné věci, jak se mění grimasa pláče na štěstí. Mimika vás vždy prozradí. Když čekáme na poslední běžce, tak z toho jde husí kůže (poslední maratónci mají limit sedm hodin, to už jsou ti nejlepší pět hodin v cíli).
• Běhání má navíc obrovskou sociální funkci, což spojuje lidi, je zde komunikační vrstva. Z tohoto pohledu je vytrvalostní běh jednou z nejzdravějších aktivit.
